Srdce mám jen pro lásku,vyšel jsem na procházku, louka zase plná bělásků.Olejky žlutá barva útočí,je to pastva pro oči,hlava se mi zatočí.V trávě holubích pírek pár,sluníčko a jeho žár,to přírodní je krásný dar.V lese konvalinky, hlavy k zemi kloní,krásná vůně,voní,voní..já přišel jsem si jenom pro ní.Srdce mám jen pro lásku,drak lítá si na provázku,s větříkem se jenom honí,a vzduch krásně voní,voní,v dálce malý zvonek zvoní.Jedna bílá ovečka,utekla ze stádečka,jetelíček zelený,čisté vodní prameny,v očích mám Tě,a tvůj stín,náruč plnou kopretin,už jsi zase někde v dáli,a to slunce pořád pálí,já mám zase toulavou,ptáci krouží nad hlavou,chtěl bych,jako oni,rozletět se hned,z výšky hledět na ten svět,co je zase samý květ.
medulka
Úzká pešinka vede do výšky svět pod tebou je na dlani nebe azurovou barvou kreslené a oči opojnou láskou protkané i barevné louky cestou míjené vodní zásoba plynoucí klikatá metr po metru já vychutnám srdce mi buší, duše dojatá.
buba
» medulka
Děkuji, krásný! Zrovna tak z té výšky, já představuji si to hned, tvá slova zase hladí, a sladší jsou jak med, jsou jak vodní hladina, Ty lotosový květ.