Chci být nic, jak ozvěna...v paprscích slunce ztracená...echo co plyne, všechno co stačí...vítr co nese křídla ptačí...Vodou co smývá z cesty prach...jiskřičkou lásky na řasách...plamenem ohně co do noci svítí...písní co v tichu, sluch Tvůj sytí...Takové nic, co nekonečnédýchá Tvou duší, pořád, věčně!Takové nic, co pluje k Tobě...Cítím tě uvnitř, cítíš mě v sobě...Chci být jen nic, jak ozvěna...v paprscích slunce ztracená...
ži.va
tak jsem se teď tak snažila a zaveršovala jsem ti na tu jinou básničku a ty ji smažeš ...ale je to dobře, tahle je teda o moc "lepší" (myšleno optimističtější ) jen tak dál vílo ps: já chci být taky ozvěnaaa!!!
Wolfinka
» ži.va
Tu báseň jsem smazala, jeliož sem nejspíš nepatřila a byla plná sklamání a smutku... a když už jsem si tam asi 5x odpověděla na svou první báseň, začala jsem si přiapdat trochu