Chci být nic, jak ozvěna...

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

17.04.2009 - 23:25

Wolfinka

Chci být nic, jak ozvěna...

Chci být nic, jak ozvěna...v paprscích slunce ztracená...echo co plyne, všechno co stačí...vítr co nese křídla ptačí...Vodou co smývá z cesty prach...jiskřičkou lásky na řasách...plamenem ohně co do noci svítí...písní co v tichu, sluch Tvůj sytí...Takové nic, co nekonečnédýchá Tvou duší, pořád, věčně!Takové nic, co pluje k Tobě...Cítím tě uvnitř, cítíš mě v sobě...Chci být jen nic, jak ozvěna...v paprscích slunce ztracená... :17:

Řazení:

18.04.2009 - 01:07 | Filtr

buba

Ozvěna je mnohem víc,
než co mohl bych Ti říct,
jsi všechno,co srdcem vnímat se dá,
zářivé světlo a temná tma,
jsi černá,a jsi bílá,
jsi křehká,a jsi víla.

V paprscích slunce ztracená,
copak to asi znamená?
Každý si neseme,
jiskřičku lásky na řasách,
ona do srdce Ti vstoupí,
neměj strach...

Takové procítěné nic,
má jistě rub a líc,
i to volně plynoucí stačí,
někdy k smíchu,jindy k pláči.. :17:

18.04.2009 - 11:10 | Filtr

Wolfinka » buba

Černou i bílou v proměnách...
Chceš vědět co to znamená???
Jsou hlubiny temné uvnitř nás...
však ke světlu chceme, znovu a zas!

Dík za to že můžu, ač přes slova...
znovu se skrz Tebe narovnat...
Díky že posloucháš, díky že víš...
Když rámus je největší, chvíli se ztiš...

a uslyšíš...

:17: