Ona: Pomoc?On: Moc!Ona: Pohlaď?On: Ať!Ona: Něžnou dlaň?On: Zbraň!Dlouho...dlouho...dlouho užje vedle mně hluchý mužněkdy hůř a pak zas lípinventura všech mých chybmoje ticho je ti vhodjak tvé řeči doprovodbereš můj klid, když se hodíteď ti náhle nelahodísčítáš všechny moje hříchydotkla jsem se tvojí pýchyhledáš proč a kdesi cosivinu, útok od kohosislyšíš na kdejaké fámyje to ale mezi námimožná jsme už zapomnělico jsme vlastně stavět chtěliteď jsi král a já jen myšjá tápu a ty zas víšze žití mi dáváš lekcijenže já už...prostě...nechcina vlastních nohách vratká zatímspočítej účet a já platímcena už byla stanovenajsem špatná matka,špatná ženaza všechno se ti omlouvámmrzí mně to, však - nesmlouvámděkuji za vše cos mi dalne, vážně nevím co teď, dál...Ona: ...pláče...