Vyprodávám pouto k ženámkolik zbylo jasno nemámvyprodávám kousek nebekde stále vidím jen tebevyprodávám ze slz rybníkptám se,zda jsem viníkvyprodávám teplo domovazpřetrhala se naše osnovavyprodávám city společnék opětování jsou netečnévyprodávám běžné radostijsou z nich jenom starostivyprodávám sílu svojíbeznaděj jí jenom drolívyprodávám k ženě něhupohřbená je v bílém sněhuvyprodávám se kousek po kouskuztupené ostří bez brouskuCo zbude až se vyprodámkomu duši svojí zaprodámkdyž tvojí lásku postrádámJak měsíc dorůstánaděje odrůstáúsměv na rtech zarůstástrach s zítřků narůstázlomenina srdce nesrůstás prázdnoty něco vyrůstáJednou zasvítí slunce do výprodejepřinese teplo do věcí dějejednou možnásnad
tanjamanova
Ve výprodeji se v slunci odráží střepy touhy, lásky, víry, naděje, po čele stékají krůpěje, né a né si vybrat, zabalte všechno zboží, patří k sobě, je vrostlé do sebe, dej mi kousek naděje, prodej mi vše.