Odpusť mi, příteli,že sedám na včelyže mě nic nebolíže i když chumelízůstávám tichá...Odpusť mi, příteli,že rozum zavelil,cesty, že rozdělil,o nic se nedělilzůstávám tichá...Odpusť mi, příteli,jen měsíc necelýjá vím že nezcelíto co jsme neměli...zůstávám tichá...Odpusť mi, Lásko má...třesou se kolena...stojím tu svlečená...neznalá, nechtěná...zůstávám tichá...Odpusť mi, Srdce mé...odpusť když vzpomeneš...odpusť to neměnné...potají nesené...zůstávám tichá...Tvá...
sunrise
Už dávno toužím Nezůstat tichá... Nocí se ploužím Však srdce mé dýchá Jak už by chtělo Zahodit slzy Zavolat do dálek Že den přijde brzy A ještě vše,co je tajemstvím... A já - nevím,jestli smím... Proto jsem tichá Bolavá z Tvých bolestí Každý kamínek teď cestou píchá Ne,rozum neurčil mé rozcestí...