Nevím co se děje...Neznám odpověď...Nevím co s tím dělat...Nevím,kde jsem teď...Snad je mnoho smutkuvšude kolem mne...Snad jen velmi vnímámvšechno dojemné...Mé srdce touží,prosí,slzy polyká...Mé srdce neví,nic mi neříká...Ten pocit samotyv hrudi se mi rodí,roste a pne se tamjak vir,co citům škodí...Smutek mě užírá,ničí za živa...mysl mlčí,srdce neodpovídá...Nevím...Nevím...Nevím...
Piháček
» Wolfinka
Wolfinko,Wolfinko asi máš pravdu... Barometr? Ano,reaguji, podvědomě reaguji... Jsem unavená vyčerpaná upracovaná... Přišla jsem nyní z práce Od rána s malými pauzami a přestávkami... Všude emoce lidí, samé otázky,odpovědi, zařizování,zodpovědnost, pohlazení,jež dáváš, protože cítíš, že si o ně svýma očima říkají, ruce,kterých se dotýkáš, protože vidíš,že dotyk pohladí srdce zárověň se slovem... Jsem unavená prázdná.. V srdci mám své sny a vzpomínky, které jsou zasunuty hluboko a daleko.. není na ně čas a příležitost... Vše je skvělé...ale jsem unavená třeba je to tím jarem...