Na proužky papírupíšu si otázkyco čekám od tebe, od sebe, od lásky,od světa okolo, od světa uvnitř násco čekám v životějestli mám ještě čas...Na proužky papírustesky i radostisny co jsem nesnilatouhy i nutnostipíšu si potajípastelkou zelenoujak tráva na jařea na mých kolenouNa proužky papírupíšu si naše jáněkterý roztrhámnevím už co se mápustím je po větruať letí do mrakůsnad jednou odpustíšpovaze tuláků
Rotan
Vyletím do mraků,proužky tam pochytám snesu je na zem zpět,trochu je narovnám Jejich jen polovic,tak druhou půli přidávám též trhám některé,povahu tuláků za vinu nedávám Připišme pár proužků společně,roztřesenými písmeny ty co tíží nás nejvíce,jak obrovské,nejtěžší kameny