Ach motýlku, kde jsi?Chci ti něco říci,že volat tě už nebuduv noci svou vanilkovou svící.Ach motýlku, medový kvítek mi pošeptal,jaké jsou zákony našeho světa:víly a motýli spolu tančit smí,oděni do nití z měsíčního světla.Ach motýlku, větřík to ví,že bez tebe by květinky uvadly,ty svojí lásku roznášíš mezi něa hladíš je jemně svými tykadly.A z dálky slyšíš smutnou vílí píseň,když tančí a do náruče chtěla by schoulit se,tak zaletíš k ní a tančíš s ní,dokud není zas krásná a směje se.Ach motýlku, jsi vílí naděje,přiletíš, když víla tančit zapomene,ale motýlku, víla obejmout potřebuje,je křehká, není, není z kamene.Ach motýlku, děkuji ti, že i pro mě máš vždy kus lásky,teď už chápu ty odpovědi,co týkají se platonické lásky.Nikdy mě tvá křídla neobejmou,nikdy neobejmu já tebe,nechci sfouknout ti pel z tvých křídel,stačí mi dívat se jen tak do nebe,jak svobodně letíš a máváš na mě... (děkuji medulko )
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
Ameliee
Vílí zpověď upřímná, však plna naděje a lásky je. On motýlek tu pro všechny je, to jest jeho údělem. On chce tě pohladit, dát ti vše, co má. Jen na malý moment omámit, pak zase naspěch má.
nádhera, srdce plesá, duše lká, jak tohle je zpověď lásky pravdivá.
Ameliee
» ži.va
Ty lásku v sobě máš, ty dokážeš tu krásu dát a nic za ni nečekat. To je tvé poselství a přání, a tísíce hvězd se k tobě sklání. Vyslyší nebe tě, vílo má, však už je připraven ten, kdo cit, lásku a pohlazení tobě dá.