když ohen zhasne v černé kápipak jeho duši něco trápíco je asi ta věc která sílu máco s jeho utrpením začíná??jak rychle zplanulo jeho srdcetak rychle shořelo listímiloval jeho někdo přeceavšak to nikdy už nezjistízase o krok blíž vzduchoprázdnu jetak chmurná představa v jeho krvi koluježe do nebes už skočit chceže za ním smrt právě jdeje blíž a blíž a blížna krajíčku jižale neviditelná ruka drží ho stáleikdyž jeho naděje jsou hrozně maléco je ona ruka co nepustí ho do ráje??on jediný ví my ji neznaje...on jediný ví kdo jest ta tajná nitco může jeho srdce znovu tiše rozeznítjeho vrahem v tuhle chvílije pouze sen,sen živýten sen život jméno máněkdy takhle končí jindy ale začíná
simona777
musela jsem to přečíst dvakrát - působilo to ´´natlačeně´´ ale není to tak, spíš musím číst pomaleji - zajimavé má to příběh i když se to nemusí hned zdát v poslední sloce bych slovo ŽIVOT napsala velkými písmeny ať se nepozorný a amatérský čtenář jako já neztratí-jinak super