Bajka o motýlkovi a huse - Diskuze a zkušenosti

Poslyšte tklivou bajkuo motýlkovi a huseco byli spolu pořád snadtakřka v jenom kuse!Motýl byl hezký, jemnýa jeho letse tanci podobal.Však nechtěl už být motýlem.Zhlédl se v orlovia chtěl být jako on!Mohutný, dravý, krásný ptákco létá vysoko, vysoko do oblak.A pořád o tom mluvilv kusesvé přítelkynihuse.Husa ta na rozdíl od motýlase vzhledem nikdy netrápila.Ač byla hezká možná dost,přec spíš jedlíkovi pro radost.A protože ten motýls tou husou pořád spolu byltak chudák husa rozmiládo motýla se zbláznila!A motýl šťastný,že ho někdo chápeviděl se orlem, v očích husy,co každou chvíli k oblakům se vznést už musí!A husa by se líbila labutí stát se toužila.Toužila stát se labutí co mávne bílou perutí,Natáhne štíhlou šíji a tiše pluje,když vlnka, vlnku míjí.Však motýlsmál se husea dobíral si ji pořád,v jednom kuse.A protože ta huse byla milámotýla snadno přesvědčila,že se stal orlem překrásnými když o to nestála!Protože motýla,ne orla,milovala!Však motýl ten nic netušila tak, když husa chtěla býtzas v očích jeho labutíuslyšela jen „ rýpnutí “,že husanikdy, nikdy nemůže býtkrásnou, bílou labutí.Bylo to jako bodnutí!A motýl ani netušil,jak moc té huse ublížil!A potom husa, rozmiláuž nechtěla znát toho motýla!A vzala zavděk houserem,že prý ji k štěstí stačí.A motýl zůstal sáms vědomím toho, že je orel- překrásný, hrdý pták!Šel hledat jinou husu pak.Však všechny se mu vysmály,že motýl je jen - moc malý.A tak pak přišlo,co vždycky přijít musí!Bylo mu najednoumoc smutnobez té jeho husy!Však tahle husa už mělav svém tučném krku nůž!Ona se totiž vzbouřila!Že nemohla mít motýla,tak ani housera, už pak mít nechtěla!A myslela, že být tak musí, alespoňchutná pečeně z ní – z husy!A motýl bloudí nebem sáma pláče všude v okolí!A nemá orly rád!Tak končí tato balada a poučí Vás snad!