Náruč bílých kopretin,vyměnila bych za chvíle s ním.Leč je to jenom myšlenka,která u mě uvízlaa zbyla jen vzpomínka.Za každou bílou květinuděkuji Bohu a jemu.On dobře ví proč mu děkujizachránil můj života ukázal kam jít.Každý kvítek bělounkýje kousek mé vzpomínky.Vzpomínky na vše co boleloale i zahřálo.Ted hážu květy po prouduat doplavou kam já nemohu.Za vším se zavře hlubinaa já půjdu dál a budu žít život jak mám.......
bojka-new
» rufia
Každá vzpomínka zažíhá plamínka a ten utváří ohen. Každý ohen jednou uhasne a vzpomínka ale zůstane. kopretiny tu budou stále i pro ty co něco hledaj neustále.