Procházím se procházím, šedou ulicíhledám barvy, hledám život,nacházím jen odpadky po zemi se válícíkam zmizela radost, je to všechno podvod?Lidé spěchají ulicí, já se procházím,procházím se životem, s hlavou zdviženou,oni spěchají, hlavu k zemi sklopenou,chudáci nevědí o co přichází.Najednou BUM!- zahřmělo...a zas a znova v dáli hrom,teď terv vnímám jak se setměloa v dáli blesk udeřil v strom.To jediný byl strom v dohledumezi šedavou šedí maloměstasnažím se dívat se na to z nadhleduale těžko vykouzlí úsměv má ústa.Najednou moje oči spočinou na lidi kolemjako paradox největší jeví se miprobuzením z šedi byl blesk co projel stromemkdyž pod změtí barevných deštníkůse to hemží usměvavými tvářemi.
ži.va
» medulka
je zajimavé, ze jsem puvodne chtela psat uplne o necem jinem a vylezlo mi z toho toto...a az teprv az jsem si to po sobe cetla, tak jsem v tom objevila nekolik skrytych smyslu, myslim, ze mi zase nekdo naseptaval