Chcela by som sa rozdeliť,dve polovice,jedna by sa ovíjala okolo teba,pomaly ťa stravovala za živa,mužojedka...neznášam tvoj pohľad víťaza,tak to som dokázal ja...a pri tom ma tak rozpáli, že chcem ešte viac...smejem sa tvojmu údivu,keď ťa to prekvapí...rukou sa napriahneš...poťaháš za vlasy,hlavu zakloníš a smeješ sa tiež.Nik zatiaľ nevyhral,náš súboj nekončí...si démon čo usiluje o moju dušu...si bledý upír, čo saje moju krv, a do žíl mi púšťa novú nádej...si kamenný anjel z mojich snov.Chcela by som sa rozdeliť na dve polovice, jedna by sa modlila za moju spásu...
Wolfinka
Jsi démon Lásky... kamenný most... taháš za vlásky... prosím, už dost!
Ne - ještě, ještě... ještě mě měj směj se a vískej děj se co děj!
Ještě mě miluj ještě mě hřej směj se a vískej děj se co děj!
Ještě mě přenes přes ten tvůj most ještě je "náděj" už nikdy dost!
PS: Triamko... každá z tvých básní je jiná a všechny vypovídají o hlubokém citu a sebeuvědomění... o empatii a lásce... u této mi jde mrazík po zádech... jsi úžasná žena!