Racek u moře aneb marná cesta za láskou - IX.díl - Diskuze a zkušenosti

IX. kapitola aneb opařený skoromanžel,reiki a ztracené dcery Zpět do kempu jsem šla pochopitelně sama, ale nevadí, protože jsem mohla v klidu přemýšlet jak to bylo hezké, když jsem ráno chystala Filipovi tu snídani a všechny ženské mi chválily manžela a dceru. A jak se mu dcera podobá a jak je na ni jistě hrdý a že je celá po něm. Neměla jsem tu sílu jim to vymlouvat a musím se přiznat, že se mi to moc a moc líbilo. A Kuba se dnes abnormálně snažil. Chtěl nám udělat radost a tak se jal připravit k večeři kuřecí stehýnka. Jenže zapomněl, že není doma a nemá tady svou skvělou pánvičku a tak si chudáček dost škaredě opařil ruku. No a pochopitelně se nechal litovat a rozmazlovat všemi „kopretinami“ z kempu a ještě u toho vypadal jak hodný taťka, který poslal ženské na výlet a sám musí jen pracovat a ještě jim chystá večeři. Tak to se mu tedy povedlo! Iveta byla plná báječných dojmů z výletu a vyrazili večer společně s Jakubem a dalšími lidmi zase někde za zábavou. Já jsem mněla na večer poněkud jiný program a sice reiki. Krásně do zelena jsme za tímto účelem vyzdobili s Honzou stan a zahájili po deváté hodině náš společný, první reiki večer. Atmosféra byla báječná a Honza skvěle dokázala vtáhnout všechny přítomné ženy do hlubin podvědomí a vůbec nezáleží na tom, že k tomu použil pár efektních triků, které k reiki nepatří. A tak jsme levitovaly a opravdu také já jsem se s židlí ve vzduchu a za pomoci čtyř prstů čtyř zúčastněných žen vznášela lehounce jako vánek v povětří. A to zdaleka nebylo všechno. Sugestivní povídání o tajích lidských čaker, které bylo podbarveno relaxační hudbou mělo opravdu zázračné účinky a nebyla tam v té chvíli žádná z žen, která by netoužila spojit své třetí oko s nekonečně plynoucí vesmírnou energií. Také já prý mám mocnou energii a když jsem vyprávěla o tajemství osudů ukrytých v kartách ani nikdo o mých slovech nezapochyboval. Všimla jsem si tam jedné půvabné, drobné černovlásky, která mně hypnotizovala svýma očima a vycítila jsem z ní touhu podělit se se mnou o starosti, které dodávaly melancholický smutek jejím půvabným očím. Takřka do půlnoci jsme „čarovali“ a bylo to úžasné. Zbytek noci ovšem tak úžasný nebyl, jelikož jsme s Lenkou (jedna ze sympatických účastnic), zjistily, že naše dcery (její patnáctiletá a moje devatenáctiletá) zůstaly kdesi na jakési diskotéce samy , teda snad s „pštrosem“ Dančou. Je jisté, že Kuba vůbec nemohl pochopit můj hysterický výlev na jeho adresu jak si vůbec mohl dovolit nechat je někde samy a taky se ani nenamáhal, aby je šel s námi hledat. A tak jsme se vydaly samy s Lenkou do víru nočního života hledat ztracené ratolesti. Faktem je, že vzhledem k mobilům to hledání nebylo až tak obtížné a i obě dcery se ukázaly být docela rozumné. Dopřály jsme jim tedy ještě hodinku zábavy a nám s Lenkou vybyl čas svěřit se jedna druhé tak jak už to ženy dělávají. Lenka se mi svěřila se svým trápením s manželem, který je alkoholik a kvůli kterému se odstěhovala spolu s dětmi ze společného bytu. No a samozřejmě se mě ptala na můj vztah s Jakubem. Nejdřív jsem o tom nechtěla vůbec mluvit, ale když se mně zeptala, zda je opravdu „gey“ tak jsem ho prostě musela hájit. No jenže myslím, že mi mou historku o ženské zradě, která mu zlomila srdce příliš „nezbaštila“. Líčila mi, jak na diskotéce v lehké opilosti koukal po sotva patnáctiletých chlapcích a oči mu přitom prý doslova svítily. Ach Bože jak ráda bych jí v té chvíli vyškrábala oči, jenže jsem jí místo toho ujistila svou nehynoucí láskou k němu a filosofickou úvahou na téma proč Jakub nenávidí ženy. A tak tu čarokrásnou noc na mořské pláži jsem definitivně pochopila, že bojuji s démony, které dobrým srdcem a věrnou láskou asi jen tak neporazím.Pokračování odpoledne:X. kapitola aneb tak tudy chodil Vinetou