Každičkej lístek ze stromu,stéblo trávy, klátící se ve větru,první jarní pálivý paprsek Slunce......nebo jen další nové ráno, když se probouzíš...Všechno, všecičko vnímej a uvědomuj si svým nejhlubším nitrem.Jak můžeš říci-všední, obyčejné, stále stejné...!?Ze široka otevři oči, srdce a poznáš pravou sílu žití.Jak tě svojí jednoduchou složitostí svírá pevně až k slzám.Vidíš tu krásu kolem?Jaké je i uprostřed města ticho? Zelená krása!... Že vedle betonu už jen přežívá?Ne...ona žije! Stačí, když ji uvidíš, uvědomíš si ji a necháš se jí prostoupit.Dává život, dává sílu Tvým krokům. ...Cítíš, jak Tě opuští zloba, strach, beznaděj?..Tak prosím - jen otevři oči!!! Pořád ještě přežíváš?...tak miluj a život prožiješ...