tak rád bych se vrátil zas do školních lets radostí usedl bych zas do lavicevenku by hřálo zas jaro, voněl by šeříků květznovu poznával bych zas svět ze školní učebnice mysl zas tak nádherně dětsky zasněnou mít zase starosti, co zdály se býti velkénaivní představy mé duši ozvěnoua myšlenky dítěte tak čisté a křehképo škole domů zas vracel sepo nezapomenutelné staré dlážděné cestěvidět zas oči mé maminky když vítá mě a směje sejejí dva korálky jak kapičky jarního deštěz kuchyně kouzelně oběd již voníjá mamince na pozdrav pusu zas dámna tatínka v hlavě se myšlenky honíkde se jen toulá, kdy ho zas čas přivede k námto vše je jíž minulosta zdá se to býti již pouhý sensrdce však nezapomene takovou radost rád na to vzpomínám každičký den.
jannisha
Chtěla bych se vrátit do školních let, do školních let mých dětí, chtěla bych být zas tou maminkou, kdy děti s nedojedenou svačinkou, po škole za ní úprkem letí.
Ráno je vypravím bez váhání, do školy tak jako včera, v kuchyni voní včerejší přání co nevydrží do večera!
Každičkou vzpomínku na tyhle chvíle pečlivě musím uchovávat, pro čas kdy ty mé ratolesti své vlastní už budou vychovávat.