Tobě... co sedíš... - Diskuze a zkušenosti

LemmOny já v království větrném sedím tu tiše
jen vánek můj do kraje foukne a zvolá
to když tvá mysl i srdce mi píše
tak nádherná a upřímně myšlená slova

sedím tu tiše, ve strachu, snad?
tak moje já mne vždycky se zeptá
však můj strach je mocnější pán
škrtí mě na duši jak smrtelný had
a proto mé srdce tak málo mi šeptá

ale i had je jen živé zvíře
s ošklivým mýtem, však moudré!
a i přes velký strach ač zdá se to k nevíře
i větrné cesty mé jsou v odvaze dlouhé

když nachvilku unaví se a povolí
zákeřný škrtič svou ukrutnou sílu
tu na duši se mi nádherně uleví
a pak dokážu roztančit v tobě i vílu

tvůj tanec pak jako v pohádce zabarví
oblaka bílá i čeného dymu
v červánky v rozkvětlém nebi tak nádherný
že tají se dech a had ztrácí svou slílu

nechť tvoje básně jsou tu věčně
a tvá slová doletí až k mrakům či ke hvězdám
já zafoukám ti na důkaz svou silou tak vděčně
a k dalším veršům jen tobě
bez delších rozvah se ihned odhodlám

není to jenom větrná bouře,
ač zdá se to míti vzdušnou podobu
to nejeden oheň a vodu si rozpoutala
nejednen živel si radostí rozplakala
tak jako červánky tvé zbarvily mojí oblohu


...prosím piš dál, jsi skvělá

Wolfinka » LemmOny
teď pro změnu zase já, nemám slov... mlčím... a to proto že jsi mě pohladil...

Wolfinka » LemmOny
Příteli ze vzdušných sfér...
dnes v noci jsem viděla Anděla.
nakreslil na nebe slůvka...
do jeho očí jsem hleděla...

Dýchal jsi v přítmí tiše,
když objal tě děsu had...
Cítím to, slova co píšeš!
Pojď, schovám tě pod kabát!

Odhoď už hada co škrtí...
nedej mu šanci, jen běž!
Jeho stisk duši tvou drtí
srdce své před hadem střež!

Pojď půjdeme tiše tvou nocí
ne nemusíš bát se už, spi
Tvůj had to je totiž jen pocit
co jednou se rozpustí....

Věřím Tomu!!!