Jen to jen dar od boha či pouhé lidské přesvědčeníkdyž zatočí se s tebou oblohaa máš pocit, že neí žádného způsobu vyléčenímožná že i takto nazvat se to dátak jak se bláhoví domnívají však o žádnou nemoc se tu nejednáto jen tvé srdce s tvým rozumem si povídajíLáska je všechno a nic tak nebraň se přeci někoho milovatje to náš život, tak co chtěl by si vícnež z lásky všechno někomu věnovatmilovat není nemoc, poznášstačí jen srdci naslouchatani jen pouhé přesvědčeníje to to nejvíc co se již tolikrátztrácí jen v lidském zapomněnívzpomeň si na moje slovato až zas budeš v pochybenínení to moudrost od bohaa ani já nejsem moudrá sovajen věřím v jedinou věc tu kterou již tak snadné vidět nenídůkazem není jen to co tu vidím musíš to cítit, popsat se to nedájá však nejen přesvdčený jsem, hlavně cítímže je tu vždycky někdo kdo ve svém nekonečnu každý den tebe hledá
tanjamanova
Je to cit, který není vidět, ale není třeba se za něj stydět, je to závan pouhý je to nával touhy, je to kousek nebe, hřeje i zebe, je to cit, který každý hledá, protože bez něj se žít nedá.