Pod blankytným nebem,kde ani mráček slunce nazastíní,dvě duše spojili se v celek jedena žijí touto krásnou chvílí.Když pak i slunce zašlo k odpočinkua nebe bylo plné hvězd,dvě duše neodloučili se ani na chvilinku,hledíce vzhůru do nebes...A i když jsou každý na jiném kontinentu,na stejnou hvězdu oba večer hledí.To, že svítí jenom pro ně,oni velmi dobře vědí...
Renor
» Zitto
...po tvém polibku se z nebe začlo sypat na tisíce hvězd... padaly všude, v rybníku zmátly malou rybku... staly se součástí všech vesnic i měst...
díky tobě, teď všichni lidé na zemi mohou si něco přát zavěšeni do sebe, propleteni pažemi... jdou cestou, kterou chtějí se dát...