Rudě žhne konec tvé cigarety,už nelíbáš ničí rety,nechceš slyšet kastaněty,do svých splínů jsi uzavřen,ve svém smutku zaživa pohřběn.Jak tě vytrhnou z toho prázdna...To je dobrá otázka,na čele se mi rýsuje další vráska,pohár vína upíjíš,se mnou se už jen míjíš,vyřčena byla všechna slova,nechci tě rušit znova,vzpomínkou na mládí,co samotu tvou snad osladí.Když znovu plníš vína číš,já za světlem odcházím blíž,možná to někdy pochopíš...