Mihotavé světýlko v aleji věčnosti koptí. černá krajka roztoužené nadro svírá jemuž pavouk na stěnětklivé blues v pozdním podzimu zpívá. hrníčkem s vyčpělou kávou posledni cigaretu hasíš.a tvé pubetální chmýřískrývá ďábelský škleb.. Zvolna lampu zhasínášstinítko má z hadí kůže.a než ve snách zmizíš,žalm z biblev černých deskách čtešsi ve sladkém osamění