Krásný to večer plný mlčení,jazyk se cítil jak v ponurém vězení.Bez očekávání zvířecího množení,jen pohledy,doteky a mlčení.Přesto řekli jsme si mnohé,i když jsou zamčeny rty vlahé.Nad všechny vzpomínky paměti blahé,poznal kouzlo a sílu mlčení drahé.Slova jsou zástěrkou pouhou,aby vyplnili chvíli dlouhou.Večer se stane rozmazanou čmouhou,nákladní vlak ujíždí přeplněný touhou.Krásný to večer plný mlčení.volnost jestřábů v jejich kroužení.
Renor
...krásně jsi mlčel, v tu noc... krásně jsi se smál... ta nevyřčená slova měla takovou moc... až jsem se bála, i ty ses bál...
že tím mlčením neprolomíš tenké ledy, že nestane se nic, z toho, co mělo se stát to mlčení bylo to pravé - tehdy i přes něj věděla jsem, že máš mne rád...
krásně jsi mlčel, v ten den, kdy v tvém náručí jsem se probudila se strachem, že je to jenom sen až do chvíle, kdy tvá ústa promluvila...
a řekla...miluji tě...a chci žít pro tebe jen... ne,tohle nebyl jenom sen...