Do vlasů vetknu ti červenou stuhu,za přetržené prokletí bludného kruhu.Jak blízké setkání třetího druhu,zas v nás cítím velikou vzpruhu.Na oči dám ti polibků tisíce,ptám se-kdo zná tě nejvíce.Odpověď hledám ve tváři měsíce,je to jak honit po poli zajíce.Do dlaně vložím ti oblázek,ten napoví na spoustu otázek.Namalujem spolu malinký obrázek,kočár bez koní a odrazek.Do vlasů vetknu ti červenou stuhu,nad kočár malujem barevnou duhu.
Piháček
» marťo
..po přečtení jsem se smála jak malá holka..už Tě slyším,jak do ticha protkaného něžnou poezií najednou nahlas proneseš tvrdou realitu..je to jak slon v porcelánu ale jsi to prostě Ty....