když srdce bolí a slzy pálístékají v proudech na polštářdo temnoty duše se halía svět je jeden velký lhář...ty obejmout chceš ty stisknout potřebuješty ve zmatku se chvěješty, ano ty, se nesměješ...kam zmizelo to světlo, kam zmizela naděje,proč je ti zima a ne teploa z žalu kreslíš závěje...omlouvám se za tu ponurost, ale potřebovala jsem se vypsat, nebo by to ve mne explodovalo...a je mi trochu lepe...