Prázdný prostorOD NIKUD NIKAM,NIC,JEN V DÁLCE MĚSÍCA MYŠLENEK NA TISÍCBLÍŽ ČI DÁL,JAKO BY NĚKDO NA HARFU HRÁL,NIKOHO NIKDEA TY ŠŤASTEN PŘEMÍTÁŠ,JAK MOUCHA UDRŽÍ SE NA SKLE,I KDYŽ VÍTR VANEA KOLEM TEBE V TRÁVĚSE V TEN MOMENT PRÁVĚZAČÍNÁ SCHYLOVAT TANEC LISTŮ, STROMŮ,JENŽ KLÁTÍ SE VE VĚTRU...ZIKI
medulka
Okamžik ticha, kdy všechno se zastaví, cítíme silně, že zázrak se dostaví, své tělo dáme, bez bázně do větru, srdce nám buší, v přírodě orchestru.
Rozhodně dcerce vyřiď ať pokračuje, je to krása, básničky jsou očista duše, tak ať jí dělá pravidelně a my si všichni určitě rádi přečteme.