Na parket mě vedeš lásko,jako tehdy poprvé,střevíčky jsou ošoupané,snad to vadit nebude.Stiskneš mě jak tenkrát pevně,hudba začne krásná hrát,připadám si jako dítě,co si může v klidu hrát.Jdeme s rytmem po parketu,lidi vůbec nevnímám,okouzlená jako v letu,pravidel si nevšímám.Necítím už vůbec zemi,jenom křídla roztáhnout,oči s tvými se teď spojí,nejde se jen odtáhnout.Takhle zřejmě bude v ráji,větší štěstí nepoznám,oběma nám září oči,kdo by lásku hledal dál.Oči zavřu, vůni vnímám,tělo tvoje cítím blíž,v tuto chvíli jsem tak jiná,nelze mě už zastavit.Tvoje rty se s mými spojí,je to jako lavina,dvě duše a i dvě srdce,jsou nyní jedna rovina.Je to krása létat v tanci,najednou však zdá se nám,že jen dvě těla tu tančí,hudba přestala už hrát.Začínám opět cítit parket,poznávám lidi stojící,z tvých očích čtu si pouze větu,jsi moje láska hořící.