Na brehu rybníkastojíte v tichu spolu.Už dlho , pridlhojej smutné oči hľadia dolu.Do vody.Nehľadaj dovody.Rozchodyvždy bolia.Dúfaš,že mosty nepovolia.A voda v rybníkučo býva vždy tak kľudnáje zrazubludná.Kdesi sme zablúdili,moj milý...Na brehu rybníkauž odraz tvojho srdca nevidím.I tvoja milázablúdilaa v srdci dlho mala smútokna tisíc zámkov zamknutémotýlie krídla na zem spadnutéa žiadny skutoklásku nevráti.Dúfam,že ma za túto básničku nikto neodsúdi,je to moj pohľad,pohľad z druhej strany,neni v ňom krutosť ani nenávisť,len smútok,že to nedokážem zmeniť.
Piháček
Láska se nevytrácí láska zůstává, jen někdy cestu ztrácí a stává se toulavá... Kdo srdcem miloval, city mu zůstanou schované v koutku nitra, Jak vážka nad vodou vylétnou třeba zítra... Život je takový, milá Beo ten Tvůj Tě miluje a Ty jeho....
Piháček
Víš,jsou vztahy, kdy si otevřete srdce, milému dáš klíč na růžové nitce a věříš, že spolu budete na vždy... Tak dny plynou.. Láska potřebuje úctu, někdy lidé na to zapomenou, láska se schová a je to jeden z tuctu dní, jež se stává poslední... Nastane čas samoty, je to však zdánlivé neb poznala jsi Duši a Podstatu srdce, člověka, Růžová nit se změní ve zlatou a přátelství je potvrzeno tou Podstatou....