Pro hvězdy nad hlavou,pro měsíc na nebi,mraky co dál si jdou,i pro vlnky na moři.Verše jim předkládám,poslouchám potichu,co básním říkajía přijímám kritiku.Můžu si sama být,taková jaká jsem,řeknu jim cokoli,bez strachu z otázek.Lidi mě vyslechnou,odsoudí v duchu,úsměv však nasadí,žertujou trochu.Nesnáším přetvářku,falešnou naději,proto snad přírodě,svěřím se raději.