Dívám se na svět plný lidí,v každém jeden příběh poznávám,že ale občas vidím masku,to nerada si přiznávám.Masku když máme na tváři,můžeme hru svou rozehrát,nikdo nám nevidí do očí,nikdo nás nemůže tak znát.Můžeme dělat všechno to,k čemu jinak rozum nesvolí,když srdce začne blokovat,pod maskou svaly povolí.Maska je velký relax pro duši,ale jen na chvilinku malou,kdo by pak pod ní uviděl,holku smutnou - uplakanou.Ona proto odloží tu maskua teď začne opravdová být,aby ty slzy v smutných očí,mohl jí někdo včas setřít.Nyní nechce žádnou roli hrát,chce být upřímná a hodně dát,potřebuje také hodně objetí,pak přijdou už jen slzy dojetí.Děkuji Marcí za inspiraci
buba
Nedávno jsem zrovna, na maškarním bále byl, máš pravdu, i já tam mnohé pochopil. Maškarní je pro mně, jeden z nejhezčích plesů, celý rok se na něj, dychtivě třesu, je tam spoustu legrace, za kohokoliv tam můžeš být, a v tom převleku, naplno žít, nikdo se nad tím nepohoršuje, vždyť od toho maškarní je.
Však po odmaskování, i mě myšlenka, do mysli se vryla, proč chybí má milá?
Ty jsi člověk citlivý, a taky jsi to přiznala, to se myslím nedá skrýt, máme to už od mala. A já často říkám, myslím si,že vím, že i pod tou nejtvrdší skořápkou, se měkké jádro skrývá... Ty netrap se..jsi voda živá...
buba
» medulka
Láska a cit,to je pro mně vším. Tam já masku,nikdy nenosím. Upřimností,chci každý vztah vézt, je to pro mne,jedna z nejkrásnějších cest.