Duše

Hlavní strana > Diskuzní fórum > Literární koutek > Detail diskuze

31.01.2009 - 12:26

medulka

Duše

Když jsem tě poznal,nebylo to jako blesk,tak jak se píše v slavných románech.Cítil jsem jenom,takové to chvění,příjemné a spíš tak k zamyšlení.Šel jsem pomalu a po špičkách,až k tvojí dušia přitom pořád věděl jsem,co se má a sluší.Sám jsem byl překvapen,co uviděl jsem v duši, jak byla nádherná a jak jí to sluší.Byl jsem jen šokován,že cítím, že tvá duše,je jako s mojí spojená a sama předce.Vždycky tu budu pro tvou dušia žádná vzdálenost to nemá zrušit,nemusí se totiž spojit těla,aby duše duši rozuměla. :17:

Řazení:

31.01.2009 - 13:05 | Filtr

Najdise.cz

Systémová zpráva: Příspěvek je od uživatele Ladislava*eL, který(á) již smazal(a) registraci na tomto webu:
=====

Já chtěla vidět
jen to,
co oči vídí

a duše má
se trochu stydí.

Já viděla,
co vidět jsem chtěla,
a celá se
při tom chvěla. :6:

Dnes už jsem
trochu dál od lidí
a vidím,
co všichni nevidí.

Už i já cítím
duši Tvou,
duši,
co rozumí si s mou.

Odpusť mi,prosím,
hříchy těla,
já tenkrát jenom nevěděla... :17: