Věnováno Můzám...Andělům...a... Vílám... - Diskuze a zkušenosti

(léto 2004)Ach, byl jsi přítelemtisíce dopisůtisíce slov a bezesných nocíAch, byl jsi přítelemTísíce vzdechůTisíce moudrostí, Pegase, Psa, Medvědicehvězd co nevyhasnouv očích Tvé unavené MůzyAle povím Ti, příteli, malé tajemstvíNeřvi, neplač, nechtěj to měnitv sadu je sucho a letos třešně nekvetlyanebo kvetly a my o tom nevímeJe nám zle a v očích bloudí zimazima doby a městazima zaprášených dlažeba gest uprostřed chodníkůTvá Můza, příteli, umírá...a přesto ještě, ještě než se zrodí jináplná naivity a střípků jaraplna nektarů a květů a ržánívlání a vůní a lásek a cestDovol mi malé opodstatněnímalý vstup za brány hřbitovamalý vjezd začátkuTvé MůzyA prosím netvrď, že Můzy neumírajíať příště víš a neudusíš a nenapliveš.......A poslouchejDo snů kráčí tichá, něžnána rtech smích a v očích žárVšechny vůně květů poznánení živá, není tváBrouzdá travou k ránu dušíslzy v slunci sušíváBolestí když pěstmi bušíšhojivý hlas zazpíváHned je v lese, hned zas s ptákyrozprostírá mlhy dnůmV ostružinách hledá rosupak nabídne ji vyschlým rtůmSpí ti malá, rozpustilácelé noci v hlavě spíA to co ji právě trápíjak divoká řeka zníVe vodách ti hledá spásuutopí se ve tvém snuOdchází spát s tulipányaž když měsíc poblednulRáno tvoje víská vlasydo skrání ti zafoukáA pak celá zvadlá tichemusne slabá na loukáchDo dlaní ti vetkne přáníz jehličí ti staví důmBeze sna se domů vracíbrouzdá travou do sadůV kapkách deště klopí očistírá tvoje slzy zléAvšak sama v černé nociskrápí slzy na pařezOchočí ti černé koněs nimi bude pro tě žítAvšak sama v pusté chýšineudrží otěžíPotěší tě moudrým slovemtiše šeptá o mořiSlova lásky, štěstí, citůa ráno v slunci zahoříPoběží za tebou bouřípomůže ti vstát a jítAvšak sama stárne, chřadnemusí brzy odejítMůza Tvá je láska samav srdci horkost, v hlavě zníAž ti poví: je mi lítodnes jsem tu den poslední...A ty zvrácen štěstí plnýzapomeneš vnímat jiPři západu slunce v májinaposled dech zatajíMravenci pak na svých bedrechodnesou ji v lesa stínUstelou jí v mechu, Bože!Uloží ji do malin...Večer oči srnců, laníneslyšně se pomodlíPást se budou při úplňkucelý smutní na políchNa harfu pak malí skřítcirozehrají píseň svouBludičky se kolem mrtvémrtvé Můzy rozlétnouBroučci v mechu sklopí krovkymyšky v dírkách utichnouA když se ráno mlhy bílénad paloukem rozejdouMalá Můza s křídly ptákůrozletí se nad stromyA tobě se s ranní kávoudivně nohy podlomí...Co to cinká nad stromy?Co to cinká nad stromy?Tvá Můza!