Chci vykřičet Tvé jméno, však v hrdle mi vázne hlas, proč nemám tolik síly, čert to vem a sper to ďas.Proč stále se trápím a nemám tušení, proč nemáš ke mně soucit a ani ztrpení.všechno stále měníš, jsi krutý a bereš mi co mám ráda, bereš mi vše, já potom dlouho smutním a je mi tolik zle.proč hledám Tě stále a nenacházím zas, já cítím jak chřadnu, už dochází mi čas.Já utrpení snídám a hořkost večeřím, z okna Tě vyhlížím se zvonkem běžím ke dveřím.nejsi tam však Ty, jsi natolik zbabělý, bojíš se do očí mi pohlédnout, bojíš se právem mne snad zahlédnout?však nadále mne soužíš, nic jiného mi nezbude, než sebrat všecky síly a poprat se s Tebou můj OSUDE....
Mrtvollka
» simona777
Děkuji moc, taky píšeš hezky a zajímavě, ale trošku jiné téma než já pročítám si tady ty básničky a povídky a teda, fakt dobré to je fakt literární koutek
alassea Nebiť sa s osudom a radšej skúsiť ho mať rada a nebrať život ako by to bola od Boha zrada nečakať súcit ale pochopenie dávať roztiahnuť krídla a mávať čo sily ti stačia aj keď všetci okolo i démoni v tebe sa mračia pohľadiť osud po vláskoch a privinúť ho tuho a poslať dušu za láskou ona je dúhou