Prokletá touhou jít přes louže, moře, oceány snů. Zakletá vírou v nové zítřky, pronikám do tajů nitra. Nitra, které pokaždé překvapí. Nezná hranic, je odemčeno a nastoleno napospas všem bláznivým úvahám. Je dokořán pro zájemce postižené stejnou chorobou. Překonávat vrcholy možných fantazií, iluzí a snů.Brodit se v extázi malicherností, nicotností, závislostí. Opakovat dokola stejné fráze vede k posedlosti zkoumat nepoznané, zakázané. Vášeň burcující všechny smysly k ukojení představ. Záchvaty mysli, pulzující nahá duše, svlečená ze všech stínů normálnosti.V údivu hledím do temného zrcadla beznaděje.Láska, touha, cit, víra běhají okolo spoře oděné v krajkových oblacích nespoutanosti. Kdy se to zastaví? Snad nikdy! Nekonečný řetězec, běžící pás.Mokré oči, bránu do světa tohoto kolotoče uzavírám v peřejích neskutečných muk pod železnou masku.Jen nahlédni, ale zase rychle zavři!
Wolfinka
Stání u oken noci... věčné přemítání... Láska co se odhalila v tichu měsíčního světla...
Kalendáře odhazuji tak rychle, jako své masky, myšlenky vířící prachem, cesty zalité sluncem... těžké je jít světem a nepoznat vůni slunečnic, nenapít se ze studny poznání... nechtít cítit srdce vedle srdce... svlékání vědomí až do bezvědomí... Nahá duše mezi květy, mezi tebou a mnou, mezi světem světla a světem temnoty... Kráčíme nejistě po spadaných lístcích šeříků... venku se šeří, nekonečně... poslouchám tvou hudbu, krásně mi zpíváš... Nenalezená a schoulená... v nocích fantiazie a přání...
tanjamanova
» Wolfinka
Seskupení miniaturních blikajících neonků. Zářící hvězdy, pronikavé světlo tě oslepuje. V mlhavých oparech nacházíš útěchu. Útěk je jediné možné řešení. Běžíš jako o závod, pronásledovaný černočernou tmou, černotou tvé mysli. Ale když ucítíš hřejivý pocit porozumění, náhle opadne stud, hanba, strach. Kráčíš jistě po boku s ladnou vyvážeností mysli. Jsi odproštěn od všech okovů závislostí všedního dne. Nadechni se.....ucítíš ten nekonečný vánek ze zasněžených hor tvých naplněných přání. Rukou zmámenou odhrň ten závoj zanedbaných představ. Objevíš lagunu nekonečnosti, prozříš, vše je náhle jinak...