UKRAJINA-čundrhoror - Diskuze a zkušenosti

Přísahám,že vše se stalo,nic nepřibarvuji.V šesti dílech vám buď posílám nebo ukradnu chuť na dobrodružství.DÍL PRVNÍ: ČOP"Pojeď na vandr na Ukrajinu",řekl mi jednoho jarního odpoledne J."To víš.Nebo do Laosu či Tatarstánu,nechceš?""Pojéééď.Teď tam byla D s brněnskou cestovkou a prej to tam je nádherný.Zkouknem nějaká karpatská panoramata,něco nafotíme,P by jel taky."Ježíšikriste,co jsem komu udělal?"A tak nyní sedíme s J a P v kupé rychlíku do Košic.Na klíně každej rozbalený karton plechovkového Zubra (nesnáším plechovkové pivo,takže ho mám skoro plnej,J a P zdaleka ne).V kupé s náma sedí tři Slováci.Dva nám nadávají do Čehůnů a jeden se pohoršuje,jakto že sedíme na slovenském území v místenkovém voze bez místenky.Třetí nám nenadává,ale zato páchne jako tchoř Šuperka,musíme každých 10 minut ven nadýchat čerstvý luft.Já mu říkám Červíček,P rovnou červ.V Žilině přistoupili dva Ukrajinci,vracející se z týdenní šichty domů,Tak sondujem:"Myslíte chlapi,že by nás třeba vzal někdo k sobě na noc domů? Zaplatíme. Hotely jsou drahé",ptám se."Když bude potřeba,tak buš na ty Ruská vrata a oni se ti votevřou",zní rada domácího.Nálada stoupá.V Košicích na courák do Čierne nad Tisou,poslední večeře před vstupem do tajemného neznáma a už nastupujem do přechodového vlaku Čierná n.T. - Čop.Můj známej byl rok před náma (1998) v Karpatech s turistickým kroužkem a na hranicích dopadli blbě. Poté,co nezaplatili mafiánovi tringelt,dostali nařezáno pendrekama a ještě musel za cenu několika monoklů bránit panenství 12leté turistky.Takže my jsme uchystáni.Vezeme celníkům cigarety,pornočasopisy,pivo i flaška pálenky by se našla. To víte,na východě:celník=král.Vláček se pomalinku šine poli,už vidíme kulometčíky ve střílně na stožáru a ostnaté dráty.Na Ukrajinu se tenkrát mohlo jen z cestovkou,na pozvání nebo ne AB Služobnyj (nebo-li podnikatelsky).To jsme si podfukem splašili,takže oficiálně jedem fotit přírodní lokality do turistického průvodce. (Doufám,že nebudou kontrolovat foťák,mám jen takovej za dvě stovky,aby nám tam kvůli nějakému digitálu nějaký příjemný mladík nezakroutil krkem).První překvapení však bylo v poloprázdném vagónu velmi příjemné.Celník byl jeden úsměv,ptal se kam jedem,radil kudy,popřál nám krásný "ótpusk" a pivo si vzal jedno až poté,co jsme mu ho skoro násilím vnutili. Pu hodince se vlak dal znova do pohybu.Vjezd do Čopu byl tristní,vlak projíždí obrovským rómským předměstím,polorozpadlé domky a tak,znáte to.Pak konečně vylejzáme na nádraží a jsme za Velkou oponou. První nemilé překvapení je tu."Hele,jim jdou hodiny o hoďku napřed"praví P."A kurva.Kyjevský čas!Na to jsem nevzdechl,takže místo 20.45 je 21.45 a vlak do Mukačeva dávno pryč.Ouou,takže nocleh",pravím.Vycházíme před nádraží na malé náměstí.V celku malebné s velkou sochou Lenina uprostřed.Jedna fotečka s můmií a míříme k hotelu na náměstí.Děžurná (služba) má však blbé zprávy, 8 doláčů za noc na hlavu a navíc je tam svatba,takže plno.J a P chtějí do polí pod širák a nějakým blbým omylem zamíříme do gheta.První žena nás však varuje,ať tam nechodíme a když se náš pohled setká s pohledem prvního Roma,rychle berem zpátečku.Jenže druhou blbou zprávou je nebe.Prudce se zatáhlo a zlověstně zabouřilo.Než dojdem zpět na náměstí,už to stříká na plnej cérez.Sedíme na schodech pod přístřeším vchodu na nádraží a zvažujem,co dál.Náměstí nemá kanalizaci a projekttant leccos nedomyslel,takže je v mžiku někde 5,v koutech i 10 čísel potopa.Místním to ale evidentně nějak zvlášť nevadí,(Nas mnógo,my pryvýkli,zní mi v hlavě válečný citát obyvatel velké země).V koutě náměstí však svítí večerka,tak hurá.Jde se na čaj a uvidíme.V "magazíně" je pouze jedna stařenka kupující brambory a čaj popíjí sympatická žena,zhruba mého věku.Jdu k prodavačce se zeptat,zda by nevěděla,na které ruské vrata zabouchat,že klíďo 10 doláčů upustíme.Podotýkám,že z Ruštiny mám maturitu,ale léta nepoužívání s ní pěkně naložily...Prodavačka krčí rameny,ale dáma od stolu se zvedá,představuje se jako Naděžda a říká:"Tak pojďte,ukážu vám jednu kvartíru", a vyjde ven.Dodnes se s J přu,zda jí uklouzla na posledním schodě levá nebo pravá noha,já tvrdím levá a s celou svou štíhlounkou postavou zajela do největší kaluže na "plóščadi".Stát se to mě,lítalo by vzduchem takovejch pohlavních orgánů,že by mě vyhostili natotata,Naděžda jen lehké oh,vstala a dala se do pochodu.Máme výčitky svědomí,ale ona se tváří zcela neutrálně (my pryvýkli).V bočních ulicích sice taky kanály něvídno,ale voda alespoň plynule kamsi odtéká.Asi po deseti minutách zvoní Naděžda u jakéhosi paneláku.Vykoukne stařena,něco spolu řeší ,ale baba jen vrtí hlavou.Nechce nás!NECHCE! Tak jdem o dva bloky dál a zvoníme jinde.Totéž.Hm..Asi maj dost peněz.Naděžda je smutná a říká:"Jde se na fotbalový stadion,tam je levný hotel". V té chvíli bychom už vzali i drahý.Čop asi první ligu nekope,hřiště je hrbolaté a samej krtinec (je po sezóně).Děžurná však má dobrou zprávu.Adná kómnata jesť.Platíme za tři,ačkoli je to jen dvojlůžák.První dojem není úplně zlý.Starší postele,stará rozvrzaná skříň,ale jinak stačí.Ručník ano,voda ne.Toalety na konci chodby.Jdu je omrknout,ale jak vyjdu do chodby,okamžitě se otevírají na špehýrku skoro všechny okolní dveře a vždy vidím jen špehující oko.Ježíš,kam jsme to vlezli!Fofrem zapluju zpátky.Jenže:Hustone,máme problém.Klukům bylo vedro,tak otevřeli okno,které pak už nejde zavřít.A - po zdech vidím tak 17 komárů,kteří tam před tím určitě nebyli.Klukům je to už jedno.Po desátém Zubrovi usnuli,jak spadli na postel,snad i v botech,takže mě-nejstaršímu zbyla podlaha.Neva,jedem pod širák,máme karimatky,igelity,spacáky.Jenže spěte si,když vám bzučí u ucha komáří rej.Zkouším pod igelit,jenže ty svině bzučí i přes igelit a v já dýchám tak 40 nad nulou. Po půlhodině se smiřuju s tím,že ze spaní nebude nic.tak že bych se procházel po chodbách hotelu a ve vestibulu si četl (knih mám vždy a všude s sebou dost).Dobrej nápad.Blbej nápad.Je jedna ráno,vyjdu na chodbu s knihou a zase ty špehýrky s očima.Nemůžu tam nechat nezamčené batohy a když zamknu,zase se kluci nedostanou na hajzl.Ach jo.Tak zaplouvám zpět pod igelit a do rána nadávám,kam jsem se to nechal vylákat.Ráno prohlížím klukům nohy.Každej komár 3 x!!!Ale jim to je jedno,Zubr ještě tlumí.Odcházíme zpět na nádraží.PŘÍŠŤĚ:Penzion pana porybného.