Milostně skřivan zpívá,milostnou píseň večera,venku se připozdívá,a stíny delší jsou.Moře má mírnost jezera,když do slunce se dívá,a oči z olova.Čeká.Tak jako milenecdůvěrný sten.Večer co večer,polibek jen,polibek slunce,když se mu do náruče noří.A moře vzplane,hoří,oheň se roztéká,běží po hladině,vítězně oblékánachový šat.Moře a slunce.Milostně splyne,a ve vteřině,kdy oněmí i ptáci,vykrvácí.Skončilo divadlo.Náhle se ochladí,a majákk nebi vyvádísvou první hvězdu./z knihy básní Hany Zagorovej/