O co jde - Diskuze a zkušenosti

dan162 Pro první nástřel tématu bych nedával tomu tak velký význam, i při poloze vašeho Neptunu a Saturnu. Osobní planety obvykle nenesou tak velkou tranzitní energii, aby hly s pomalými planetami. Osobní planety obíhají poměrně rychle, nepůsobí tak dlouho, musely by nést energii z něčeho většího. Není to úplně nemožné, ale pro Pannu řeknu, že detail vůbec nemusí být silnější než celek.

Můžete mívat správná tušení, bezesporu, ale můžete mít k tomu také zveličené obavy - umíte tohle od sebe odlišit? Kdy je zdrojem emoce a kdy je zdrojem tušení, když jsou spolu spojené? Jak často v minulosti bylo vaše tušení správné při podobné situaci? Klidně si najděte podobný tranzit v minulosti a koukněte, co se tehdy dělo.

Když zjistíte, že se minule nic nedělo, tak vaše naladění může být silný energetický vklad do okolí: jak často vysíláte strach a jak často podporu/ochranu? Jak by se měl přirozeně chovat 4. dům v Panně? Chová se tak? Může totiž jít i o zveličenou vaší přirozenost: dostala jste jako dítě dostatečně pocit bezpečí? Cítíte se bezpečně nebo napospas? Co dělá vaše okolí, když takové myšlenky dostanete, ví o tom vůbec? Co potřebujete pro svou oporu, když máte projít bahnem?

Část úzkosti může být přirozená, ale spíš bych ji u vás čekal v přirozené úrovni jako péči aby bylo vše v pořádku, než v zesílené jako obavu, že určitě není. Někudy tudy bych přemýšlel.

cimi Pojmenovala bych si o čem všem je osmý dům a v tom bych šla trochu hlouběji než na povrch. A taky bych se pověnovala svým strachům. Zdá se že na to bude skvělý čas. To si o tom myslím.

Mici Angóra Třeba v roce 1994 nebo 2020 tam ta sestava byla "horší" Nejhorší je smrt z vyděšení-velmi pravděpodobně se nestane nic.

dan162 V noci mi dozrál druhý nástřel tématu.

Těší mne, když dobří holubi se vracejí. Vaše řádky se mne vždy dotýkaly ve smyslu šly dovnitř. V noci jsem se probudil s plnou hlavou myšlenek, tak je předám. Myslím, že k vám mohu mluvit abstraktněji. Ne že by se vám to líbilo, ale může to být srozumitelnější. Možná. Doufám. V textu toho je na několik let dopředu.

0) Z osmého domu si nedělejte hrůzu - moje řádky na vás působí také z osmého domu mého Uranu a jsou pomocné. Máte také nad svou osobností ochranu, astrologicky Neptun, Uran, Saturn, Pluto. V tarotu karta Smrt je o přirozeném konci a změně. Vám nic sice Saturn v osmičce neodpustí, ale vy a jen vy tomu dáváte palivo tím, když něco neřešíte (a řešení neznamená vaší aktivitu, ale vytváření prostoru, ve kterém řešení může nastat).

a) Prvně budu sdílet svůj pohled na váš radix: Slunce nemá jiný kapacitní kanál než do (a ze) Saturnu, to je brána do vědomí pro všechno. Náš mozek je cosi ve tmě lebky, a představuje si vnější svět z toho, co k němu doteče, v tomto případě asi jako když jen z chuti poznáváme své okolí. Namodeluju si vás jako loďku na vodě, Saturn znamená, že není v ruce nic než bidlo a přízeň osudu, žádný motor, žádní urostlí veslaři po ruce. Posádka je fajn, kupodivu děj neovlivňuje. Gondoliérka, zrak nic moc, odvaha nic moc, barvitá a hluboká osobnost, toho času uprostřed nějaké vody.

b) podněty, které přicházejí, jsou jen různé typy šťouchnutí bidlem do gondoliérky při bidlování. Ne nepříjemné, spíš vjemy. Nejde se tomu vyhnout, je-li pohyb, život. Je to jazyk, z toho jaké šťouchnutí nastalo, lze poznat okolí, situaci, děj. Jednou do hrudi, jednou do lodi. Táhle, jindy s cáknutím. Bidlem ohmatáváme dno pod sebou a usuzujeme, jak vypadá z těch doteků. Těžké na dešifrování z toho poznat svět. Nic moc jiného nepřichází.

c) když se stane něco s lodí, gondoliérka hledá co s tím, nářadí je, ale vlastní silou to nejde opravit. V tomto případě zmizel s odešlými lidmi kus boku lodi. Už je sice jasné, že ještě nenadešel čas, kdy se loďka potopí, ale není to ani za mák příjemné, ten bok lodi prostě chybí. Bolestně chybí? Ohrožení? opakování situace? prostě chybí. A co když upadne i druhý bok? Co když... nicméně cesta vede přes ochranu, ne přes strach.

d) Strach je opustitelný až ve chvíli, kdy ho přijmeme. Ano, mám v lodi díru. Ano, vím o tom. Ne, nepotápím se, aspoň včera a předevčírem to nenastalo, myslím, že nenastane. Ostatní boky jsou vcelku pevné, je možné že taky odejdou, nevypadají že nyní, trochu se klepou, to jo. Nemá smysl chtít vědět, že odejdou 6. října 2168. kdyby to nešlo, tak když přijmeme tu nejhorší možnost. Ano, je možné, že celá loď se potopí, umíme všichni plavat, na břehu se usušíme.

e) Už to není tak strašný pocit jako před časem, gondoliérka dokázala vyplout před promenádu, kde byli vždycky fajn lidi. Ptá se jich opatrně, zda jí neupadnou další boky lodi.

f) bok lodi lze v doku nahradit, najít díl z podobné lodi, který pasuje, je to dost hledání a nikdy to nebude sedět jak to bylo. Je možné loď modernizovat. Lze plout, neopravovat sama, ukázat světu a ten nějak zareaguje, něco je potřeba změnit, netrčet v katastrofě. V bazaru mají ke koupi ponorku. Mnoho řešení, která se otevřou, až když přijmeme to, čeho se bojíme. Obvykle je k tomu nutno dořešit to, co jsme nechali kdysi stranou, tedy i důvod proč jsme to nechali stranou a chvíli jezdit s lodí bez boku. Určitě ne připlácnout noviny k boku, ty by vydržely do prvního průseru v peřejích. Nechat si bok odhalený je ok.

g) Působení Saturna si zde představuju jako zemní sesuv, který je v pohybu, když má zemina v sobě dost vody, a tlačí na uzavírání soutěsky, kde stojíme. Celoživotně je to pak o tom odbagrovávat okraje a vytvářet si co největší pastvinu, a odvodňovat svah, jinak stojíme ve zužujícím se výkopu. Celoživotně odtlačovat. Odvodňování je plutí životem, jak to proud přináší, s menším kormidlováním, kdy nedržíme loď proti síle proudu - energie proudu se hromadí a působí tlakem stejně jak voda tíhou urychluje sesuv. Věčná práce na sobě, s kořeny svých strachů. To, že obavy rostou na hrůzu, opatrnost na ohrožení je důsledkem úzké pastviny, náhlou situací se to jen odhalilo.

Pro dokreslení přidávám kus radixu, o kterém mluvím. Ke své osobnosti se vědomě můžete dostat jen přes Saturn, který je oknem do světa i kormidlem, kterým se řídíte i který vás řídí.

Arezet » dan162 Koukala jsem na určité podobnosti a kdysi jsem měla sen o svém tátovi, že vypadal na umření a za rok umřel na rakovinu.
Nevím ,poslední dobu jsem o smrti přemýšlela.Jenze mám malé děti a manžela, který by úplně moc nedokázal fungovat, no musel by nějak...ale mám hyperaktivní 3letou dceru a syna 6let s adhd....takže je to dost náročné a manžel no neumí s nimi moc pracovat.
Bojím se smrti jen tak,že bych je tu nechala samotné....z toho mám hrůzu...ale jinak musím říct, že díky tomu,že mi v rodině pár lidiček odešlo, tak jsem se o tohle věci zajímala a samo o sobě se smrti nebojím a beru ji jen jako prerod do dalšího života.
Občas mám úzkosti ze strachu o život milovaných...a proto nekoukám na tv a zprávy...ale občas mi ty myšlenky jedou a ja hodne rychle musím tyto myšlenky zaplasit,jinak bych se zbláznila hrůzou.
Oporu moc nemám, kdo nezažil nepochopí a kolem je málo empatickych lidí a nebo zažili a nechtějí o tom mluvit...no prostě si to řeším sama,že se zajímám o duchovno.

Arezet » cimi Máš pravdu....zase,mě začalo zajímat vše na téma astrologie,smrt,regrese....odešel Patrik Balint a ja od té doby koukám a čtu...to bude asi to...ne smrt vyloženě, ale spíš to téma...o čem přemýšlím

Arezet » Mici Angóra V rodině bylo úmrtí 22.10.2001 bracha a 21.3.2021 táta...ty nejbližší ale bylo toho víc


Jj je to tak

Arezet » dan162 Děkuju za tak vyčerpávající odpověď

Chápu to vše jak píšeš...jdu zkoumat saturn....Ježíšek mi přinesl knížku, tak jdu na to...

Tedy » Arezet Taky jsem se už před nějakou dobou začal vyhýbat tv a speciálně zprávám. Nedělá to dobrotu. Nějak zhruba po tom, co začala ta válka. Pak už to jenom dovršily volby.
Tak to píšu jenom tak, abys věděla, že nejsi v tom sama.

dan162 » Arezet Saturn dělá omezení, ale i strachy. Velké téma jak se s tímhle chlapíkem popasovat, obzvlášť při jeho pověsti pocházející ještě z doby, kdy nebyly ještě objeveny planety za Saturnem. Je silnější než naše vůle, ale lze zapřáhnout. Prvotně bych ho proto bral ve vašem případě za pomocníka, i když třeba klepne přes prsty. Druhak když je potřeba některé myšlenky zaplašovat, tak proto, že nedokážeme něco přijmout. Všímáme si, co je a co není třeba zaplašovat, bez ambice to změnit. Budujeme pak svou kapacitu to přijmout, protože jinak tu je riziko, že zaplašování bude naším trvalým průvodcem - a jen se strach s věkem zvětšuje k neunesení. Tak se Saturn nedá žít.

<knížecí rada> Houževnatost je mimochodem ze stejného Saturnova těsta, ale není nesená strachem. Hodně pomáhá - dělám co dokážu a ještě kus navíc, a co nastane nad to je vis maior - když nastane, tak nastane, připouštím. Přeju si samozřejmě jen to dobré, z celého srdce, sobě i všem okolo, ale nezápasím už s tím, co je nad mé síly. Víc mi jí zbyde. </knížecí rada>.

Lidé kolem empatičtí jsou, když jim to podáte způsobem, který v nich empatii posiluje. Pokus/omyl, něco zabere, aniž by to byla manipulace.