Návod na pátrání po svých dalších identitách - Diskuze a zkušenosti

funky Mám podobné příznaky. Občas mám nevysvětlitelnou žízeň, ale když se napiji vody, pak to přejde. Ač normálně tichý introvert, po pár doušcích alkoholu se ve mně probouzí naprosto jiné ego, říkám mu Bavič, které pokaždé chce všechno vykecat na všechna ostatní ega, a také miluje společenské hry. Párkrát jsem se tak opila, že si vůbec nepamatuji cestu domů, a probrala jsem se až ráno, když mě v posteli tlačily boty. Asi mě domů dostalo moje ego, kterému říkám Záchranář. Objevuje se jen ve vypjatých situacích, protože si ho nepamatuji, a pak po sobě zamete stopy. Občas se taky v noci budím, a toto přisuzuji svému dalšímu egu, říkám mu Budík. Podle mě je tohle ego ze všech mých eg nejotravnější, ale často mě zachránilo od toho, abych přišla pozdě do práce. Pak mám taky Nezodpovědné ego, a tomu se nikdy nechce do práce. A také mě občas nutí ponocovat déle, než bych chtěla, a často se hádá s mým předchozím egem Budíkem. V mém dětství asi taky muselo být hodně špatně, protože z tama mám hodně bloků. Dodneška mě natahuje kdykoliv vidím mrkvovou omáčku. Co je na tom zvláštní je to, že můj partner to má všechno dost podobně, takže vlastně asi musí být naše ega v nějaké kvantové synchronizaci s vesmírem. Taky mi dělá problém být dlouhou dobu v práci, mému Něžnému egu se zdá, že tam po mě pořád někdo něco chce. Vskutku toxické prostředí. Většinou od těchto negativních pocitů pomůže jenom výplata. Nebo dovolená, kde by pořád chtělo být zase mé další ego, kterému říkám Dobroduh. To je zas v rozporu s mým egem Účetní. A co hůř, mám pocit, že má ega si proti mně budují i koalice. Něžná s Dobrodruhem, Budík s Účetní. Pak ještě často nemůžu najít klíče a myslím, že mi je jedno ego schovává, a říkám mu Prevít. A pak mám ještě poslední ego, které se zrodilo dneska a donutilo mě napsat tento příspěvek. Říkám mu Švejk a mám tušení, že to bude i dobrý voják. Mockrát děkuji za podrobný návod. Sigmunde Freude, pukni závisti! :-)

PS: Pokud ti to nedochází, popsal jsi úplně normální věci...

dan162 Rybí vnímání je takhle v pořádku. A mimoto jsme všichni složeni z několika evolučních vrstev, narychlo spíchlých po nějaké drastické změně prostředí, kdy přežil jen ten, kdo staré zahodil a použil k přestavbě sebe - jinak bychom stále žili ve vodě a nejspíš měli ploutve, zatímco takhle si vodu jen nosíme s sebou v sobě. Ty vrstvy nejsou spolu tak kvalitně propojené, takže je normální, když v různých situacích se některá ze starších vrstev dostane na povrch - a je něčím jiná.

MG34 » funky OK, hlásíš se jako dobrovolník a víceméně "naplňuješ" mnoho požadovaných indicií.

Tvůj řekněme "nevhodný" způsob komunikace patří k nějakému tvému bloku jako jeden z průvodních jevů a úplně mi nevadí. Jenom upozorňuju, že ten blok tady nevyřeším (neumím to), ale v zásadě existují 2 způsoby, jak se takový blok řeší. Po dobrém a po zlém. Po dobrém je to časově a finančně náročné (a musí se najít nějaké terapie a vystát na ně fronta) - a není to úplně jisté/spolehlivé. Po zlém je to zadarmo, ale je to hodně drsné - například blízké setkání se smrtí (to byl i můj případ).

Tak a teď k figurantovi (k tobě - sice nic neobjevíme, ale ukážeme si na tobě postup). Vedle píšeš, že ses ve 12 letech jako puberťačka hroutila, když ti vnutili rovnátka. Pamatuju si, že tady (na najdise) ses mohla vyskytnout zhruba ve 14 letech. Tos ještě měla ty rovnátka a cítila ses jako puberťačka? Jak to pokračovalo a hlavně, co tomu předcházelo - co bylo před rovnátkama?

Jinak na rovnátkách není nic tragického, já sám je teď nosím (po té mé nehodě, měl jsem zlomený obličej), resp. už ne přímo rovnátka, ale takové ty plastové dlahy (údajně se to pak nosí asi 5 let).