Terapeut - bloky z dětství - Diskuze a zkušenosti

locin12 Já odpovím spíše na tu otázku, co se týče zpracování bloků z dětství, protože terapeutku mám jinak v Praze.

Chodím už k druhé (celkem nově). Ta první změnila praxi, ale "léčila" mě dva roky (docházela jsem na sezení každý týden). Musím říct, že jakmile jsem se otevřela a dostala ze sebe všechno to dobré i zlé, tak mi to moc pomohlo. Kromě toho, že jsem v dětství zažila zneužívání, tak jsem měla taky dost tragické vztahy (a vybírala si dokola nevhodné protějšky). Ačkoli jsem se dost stavěla do role oběti, tak některé věci jsem si hodně vyčítala, i když jsem je nemohla ovlivnit. Ten jakoby racionálnější a odosobněnější náhled jiné osoby, která mi pomohla se na to dívat jinýma očima, byl osvobozující. Nakonec jsem byla schopná mluvit o opravdu bolestivých věcech a pochopit i svoje jednání.

Za mě terapie určitě pomáhá, ale nesmí od toho člověk očekávat příliš moc příliš brzy. Není to o jedné dvou návštěvách, ale desítkách. Je tam nutná nějaká pravidelnost. Na některých sezeních jsem měla pocit, že už nemám, o čem mluvit, ale vždycky se to zase nějak rozproudilo. Hodně jsme rozebírali i můj vztah s rodiči, který je komplikovaný. Nicméně pokud má člověk pocit, že se mu nějaké vzorce v životě opakují pořád dokola, je třeba to řešit, jinak se toho nezbaví. A spousta věcí má opravdu kořeny v tom dětství.

Na terapeutky jsem měla asi štěstí. Potřebovala jsem někoho na pojišťovnu, protože ta sezení jsou drahá (nad 1200 Kč a výš). Vybírat jsem si tedy moc nemohla, u té druhé jsem byla nějakou dobu i na čekací listině. Ta první si mě vzala pod svá křídla, i když se zaměřovala spíše na adolescenty, kteří se pokusili o sebevraždu. Jenže všude jinde bylo plno. Asi se jí mě zželelo, když jsem ze sebe vysypala tu hromadu problémů, které bych potřebovala vyřešit a uzavřít.:-)

Terapie ale kombinuji i s návštěvami psychiatra, tam je to ale spíše o medikaci než o tom, že bych se mohla nějak vypovídat. Mám GAD a bez léků je mi občas dost zle. Zkoušela jsem vysadit, ale zjistila, že je lepší to brát pravidelně.

Jo, a regresní terapii jsem jednou taky zkoušela. Stálo mě to 4 tisíce za 2 hodiny a nebylo to naprosto o ničem. Ještě mi přišlo, že slečna/paní začala být agresivní, když mě nutila se uvolnit a mluvit o tom, co vidím, jenže já jsem nic neviděla. Prostě vyhozené peníze. Ale taky asi člověk musí natrefit na někoho, kdo mu sedne a umí to. Nevýhodou je, že regresku dnes dělá kdekdo, kdežto kliničtí psychologové/terapeuti, to mají vystudované a za sebou nějakou praxi (už v rámci toho studia).

Tak držím palce. Ten první krok už jsi udělala, když o terapiích přemýšlíš. Problém si uvědomuješ.

Agnieszka » locin12 Super obsáhlá odpověď, moc za ni děkuji.

Problém si uvědomuji už hodně dlouho, ale sama s tím asi nejsem schopná pohnout. Už jsem zkoušela kdeco, ale ne a ne.

Za tu regresku jsem teda platila míň, já se do toho dostala hned, viděla jsem tři životy, ale k čemu mi to bylo, k ničemu. Problém to nevyřešilo, paní byla vstřícná, nemůžu na ni říct nic negativního, spíš mi to přišlo takové zbytečné.

Můžu poprosit o kontakt na ty terapeutky do vzkazů? Děkuji moc.