Dá se v horoskopu poznat blízkost smrti? - Diskuze a zkušenosti

Lupi I kdyby se neblížil akutně, překousněte to a jděte za ním. Synka bych tam taky dokopala. S blízkostí smrti se nežertuje - to zaprvé.
A zadruhé mám z velmi spolehlivého zdroje, jak neuvěřitelně silné a blahodárné je odpuštění - respektive abych byla přesná - myslím tím nepokračování ve zlosti, urážkách a podobných lahůdkách. Já mám odžito fakt hodně, ale tohle zaskočilo i mně, jak je to důležité.
Naprosto bez ohledu na to, co kdo komu udělal.

Lupi » tiferett No právě. Já balancuju na hraně smrti každou chvíli a v osmém domě Venuše No každopádně můj radix nevypadá nijak výhružně.
Teď jsem se schválně koukla na tranzity a taky žádný drámo.

petrasauerova » Lupi Syn říkal, že za dědou půjde. Půjdu také,ale nevím, jak se chovat, co mu mám říkat. Jsem z toho vystresovana. Příští týden v úterý pojedeme za ním do nemocnice i s mamkou. On dokáže citově vydírat a ničit. Když u mě nepochodil s urážkami a sprostými nahrávkami, tak šel přes city. Takže on co si ho pamatuji, tak umírá (přes 40 let). Jsem z toho byla roky vyřízená. Fakt nevím, jak se mám při setkání s ním chovat.

Lupi » petrasauerova Já myslím, že je to skoro jedno - pokud mu nebudete nadávat a křičet na něj. Byť naprosto chápu, že by se vám chtělo. Děláte to kvůli jeho duši a kvůli své duši - ne kvůli tomu, že je magor. Můžu jen říct tolik, že všechny negace (z vaší strany, samozřejmě, jeho je prostě jeho) ho budou držet a dělat brykule. Je zapotřebí, aby se někam pohnul a pokud se vám povede prostě jej...nevím, jak přesně to říct: přeskočit to všechno, čím se jevil? Tak pokud se tohle povede, bude volný a šoupne jej to pěkně dál.
To všechno říkám proto tohle: můj muž umřel předloni. Nadělal se mi hodně stresů - citově ničit jsem se nechala taky, ale pak se mi povedlo najít cestu ven. Každopádně to bylo místy dost divoké manželství. Jenže jak umřel, ukázalo se, že ani já, ani děti necítíme ani tu nejmenší zášť,vztek , nebo dokonce úlevu, že konečně umřel. Jen čistý smutek. No a loni na podzim se přišla ta duše rozloučit, omluvil se za něco, co prostě neuměl udělat a hlavně vysvětlil, jak neuvěřitelně jsme mu to celé usnadnily svým postojem. Teda té duši, samozřejmě.
Jde jen o to, jestli mu to usnadnit chcete, nebo ne.
Já z toho celého pochopila ještě jednu věc: my dva se už nemusíme potkat, abychom něco dořešovali.

Lupi » petrasauerova Jen dodám praktickou radu, která vážně funguje, ačkoli vypadá naprosto primitivně: dejchejte, ale ne zhluboka, nýbrž pravidelně, to je na tom nejdůležitější. Já se to musela naučit kvůli čubě, ale zjistila jsem, že to skvěle funguje i u lidí. Jen si to člověk musí hlídat, protože v emotivní situaci má sklon začít dýchat křečovitě.