Síla domů: Proč je 12. dům nejslabší? - Diskuze a zkušenosti

Martin_B_D 1. Sila domov je odvodená presne ako ste napísal, tým, že tie domy nasledujú po vrcholoch (po rohových domoch), je tam pád, pád z tej sily.
2. Odhliadnuc od dôvodu prečo sa tie domy označujú ako silné/slabé, v praxi padajúce domy fungujú ako slabé.
3. Je dobre si ujasniť, čo to "slabé" znamená. Prvok, ktorý je v padajúcom dome, symbolizuje niečo, čo nemá stabilitu, čoho je menej, čo má menšiu kontrolu, čo je menej viditeľné - v úzadí.
4. XII. dom je navyše v averzii - teda nevidí na ASC (nerobí aspekt na ASC), a preto je nie len slabý, ale aj negatívny.

tulačka_gryf » Martin_B_D Já se vždycky divil tradiční astrologii, že má takovou potřebu si jet v hodnotícím modu, "dobré vs. špatné". Zejména z toho důvodu, že například pro duchovní naladění se, oprostění se od všech světských vlivů, neřešení intelektem, inspiraci pro umění, básně, naladění se při meditaci atd., je tento dům naopak výborný. A včil co teda? Co platí?
Jasně, že pro cokoliv praktického, logického, je dvanáctý dům "špatný", protože se tak těžko uchopuje, definuje, vysvětluje... Jasně že pro intelektuální, lehce autistické astrology, kteří svůj emoční život aktivně potlačují, bude dvanáctý dům a všechno v něm obsažené, "zlem". Jestli ono to ale náhodou taky nezáleží na kontextu?
Pravda je, že dvanáctý dům může být "rizikový" v tom, pokud se z něj rozhodneme mít odpadkový koš zvěrokruhu. Pokud v něm budeme mít tendenci cokoliv dusit, potlačovat...klidně můžeme. A nějaký čas to nejspíš bude i fungovat. Ale jednou se to připomene.
Ve dvanáctém domě jsme jako křesťanští misionáři v džungli...nikdo nás tam vlastně nepotřebuje a jsme tu spíš jako pěst na oko. Domorodci jsou prostě mnohem "dál", než jsme my. My můžeme jít dál teprve tehdy, když se zbavíve všeho naučeného, a vrátíme se k jednotě s veškerenstvem, která nebude "vyčtená", ale jaksi žitá...V tom,to směru je jakákoliv naše víra pouze prostředkem, ale nikoliv cílem. Cíl je uvést to v praxi, žít to v reálu, podle sebe.
Dvanáctý dům nás takříkajíc "spojí s naším úlem", v něm konečně budeme vědět, že někam patříme, a slovem vědět nemyslím intelektuální vědění, ale vědění těla...jistota, kterou nikdo a nic nezmění. Najednou nejsme člověk, ale lidstvo. Nová kolektivní bytost se probouzí. Dvanáctý domov je náš kosmický internet, okamžik, kdy jsme doslova "napojeni". Tudy teče inspirace, tudy proudí básně, hudba a všechno, co se nedá "vymyslet, ale co se musí takříkajíc "vylíhnout". Samo. Je to dobře? Je to špatně?