Znovuzavedenie 13 mesačného kalendára? - Diskuze a zkušenosti

tulačka_gryf Pokud bychom měli být zcela přesní, pak rok není složen ani z dvanácti, ani z třinácti měsíců, ale z dvanácti a půl. Onen třináctý měsíc byl neúplný, v pohanských kulturách to bylo cca čtrnáct dní, které byly speciální, oddechové, rituální, ve kterých se nedělaly žádné důležité práce. Katolická církev to pak měla tendenci vymýtit, tak se nejdřív zasadila o to, aby byla třináctka brána jako nešťastné číslo, později byly provedeny kalendářní reformy, které zavedly pouze dvanáct měsíců. Nijak to ovšem nesouvisí s dvanácti (nebo nedej bože s třinácti) znameními. Zatímco měsíce vycházely z oběhů Luny, znamení vychází z pohybu Slunce, z dělení ekliptiky a hlavních zvěrokruhových bodů, bodů slunovratů a rovnodenností, které dělí kruh na čtvrtiny, podle ročních dob, a ty se pak dělí na tři stejně velké části, každé znamení má pak rovných třicet stupňů. Opět se tu, tak jako již po milionté první, zaměňují znamení a souhvězdí, pravdou nicméně je, že znamení tu byla daleko dříve, a v jistém okamžiku, velmi pravděpodobně s nástupem antiky, byly shluky hvězd pojmenovány podle znamení. Tehdy ostatně spolu i korespondovaly na obloze, ovšem vlivem precese se hvězdy neustále posunují, takže v současné době jsou souhvězdí už úplně jinde. Astrologii je ovšem úplně jedno, jak si stojí hvězdná obloha, protože ta vycházela a vždycky bude vycházet výhradně z pohybu Země kolem Slunce, ergo z pohybu Slunce na ekliptice. Jarní bod bude vždycky počátkem zvěrokruhu, i když bude umístěný v jakémkoliv znamení, a znamení bude vždycky dvanáct, protože to je základní stavební kámen vší posvátné geometrie, matematiky i mystiky.
Veškeré tyto uvedené rozdíly (12 vs.13) jsou způsobeny výhradně rozdílnými pohyby Luny a Slunce. Církev upozadila lunární aspekt kalendáře a zaměřila se na solární, proto dvanáct, pokud bychom se vrátili k lunárnímu kalendáři, pravděpodobně bychom se mnohem lépe synchronizovali s ženskými záležitostmi, počínaje rodinou, péčí, ochranou a konče třeba cyklem...ale zase bychom se minuli s cyklem ročních dob. I z tohoto důvodu se já osobně nepřikláním ani k jednomu, každý cyklus má své opodstatnění a své místo.
Lunárních cyklů ovšem může být hned několik. Můžeme počítat pohyb Luny vůči hvězdnému pozadí, vůči Uzlu, vůči Apogeu nebo vůči Slunci, a každý tento cyklus má trochu jinou délku, od 27 do 29 dní. Slunečně-lunární (nebo také solilunární) cyklus, to je onen nejdelší, 29-denní, ovšem také známe poměrně dobře. Je to cyklus novoluní, případně úplňků. Ten může být určitým kompromisem mezi lunárním a solárním principem ;)