Návrat Chirona - Diskuze a zkušenosti

tulačka_gryf Někde jsem viděl citát: "Zranění (jizva) je místo, kudy může dovnitř proudit světlo". Myslím, že to je ryze chironský přístup. Líbí. Stejně tak, jako jakési severoamerické domorodé kmeny mají báji, že po smrti se setká bojovník se stařenou, která mu sežere všechny jeho jizvy, a pokud žádné nemá, tak jeho duši...

tulačka_gryf » Lješi Chiron se pohybuje mezi drahami Saturna a Urana...Jupiter s tím nemá nic do činění ;)

verka96 » tulačka_gryf Ano, nejvíce se pohybuje mezi Uranem a Saturnerm, ale přiblíží se také k Jupiteru, co jsem se dověděla. Podle mýtu Jupiter jej vychovával jako malé opuštěné "dítě", něco jako adoptivní otec. Proto postavení Cheironu ve Střelci je "povýšené".

tulačka_gryf » verka96 K Jupiteru se opravdu nepřiblíží, ani kdyby se fakt hodně snažil. Fakt, podívejte se na to.
Mýty máte taky poněkud pomíchané, Chiron byl synem Krona (Saturna) a nymfy Ilyry, a poté, co se ho oba rodiče zřekli, se ho ujal Apollón, jinak sluneční bůh (tedy nikoliv Jupiter). Chiron učil mnohé hrdiny a nakonec byl zasažen Herkulovým šípem (Herkules - Mars), namočeným v jedu Hydry (Štír), ale jako nesmrtelný nemohl zemřít a trpěl nevyléčitelnou bolestí. Nakonec vyměnil svůj život za život Prométhea (Urana), kterého tím osvobodil.
Chiron není povýšen ve Střelci, ale v Panně, pokud by se vůbec dalo mluvit o nějakém povýšení - jeho lekce míří na fyzické tělo, bolest a rána (a následné léčení, které spočívá v prostém přijetí nevyhnutelného, "toho, co jest"), nejsou nějaké filosofické teoretické "cosi", ale záležitost, která je sakra cítit!
Chirona jsem v astrologii začal používat ještě v době knižních efemerid a kalkulaček, kdy většina zdejšího osazenstva byla ještě na houbách, takže už mám něco málo nastudováno, vaši neznalost ale beru s nadhledem - každý jsme nějak začínali ;)

aktigram » tulačka_gryf Je dobre vedieť mnoho veci ale je hrozné sa takto prezentovať. Od človeka, ktorý sa takému venuje by som oveľa radšej prijala časť pokory ako povyšenectva a to že sa vysmievate z toho - predsa si nedám svoje pravé údaje - tiež hovorí o tom.

Aj ja som nikde zachytila to že v astro sa spája Jupiter s archetypom Apollona, viem bol to rímsky Boh mora v podstate na úrovni greckeho Zeusa, ale vraj teraz je tento archetyp viac spojený s Apollonom.
Nemusí to tak byť ale tiež nikto nevie či by to tak nemalo byť.
Mne sa tiež viac spája s Apollonom.
Vierka sa zrejme pomýlila, v Strelcovi je spoluvládcom, aj to ste si mohol všimnuť.

tulačka_gryf » aktigram 1) Uvádět věci na pravou míru, vysvětlovat a poukazovat na omyly, milá zlatá, není povýšenectvo. Povýšenectvo je naopak nevědět skoro nic, ale dělat ze sebe znalce.
2) Nikdy se nikomu nevysmívám. Možná jsem blahosklonný, a možná prostě v tom příspěvku jen vidím sám sebe a svoji horlivost z doby před třiceti lety.
3) Apollón byl, ještě jednou, bůh slunce. Jezdil ve slunečním kočáru a umožňoval tak, aby Slunce vycházelo a zapadalo. Taky vládnul umění, básnictví, tanci a můzám a byl bůh umění, řádu a rozumu (v protikladu k Dionýsovi, který představoval tvořivost živelnou a chaotickou). Byl to Diův syn, což je to jediné, co ho spojuje s Jupiterem.

verka96 » tulačka_gryf Rozmýšlím se, zda na váš příspěvek reagovat. Posílám zdroj, jak jsem již i předchozí příspěvky komentovala.
Chápu, že do jisté míry je téma věcí názoru, zkušeností apod.

tulačka_gryf » verka96 Tak jistě, papír snese všechno, a někteří přísahají na jakékoliv knihy jako na svatý obrázek. Co se astrologie týče, tak zde bohužel vyšlo spousta velmi špatných knih, včetně této. Případná ezoomáčka by se dala tolerovat, ale věci vyloženě zavádějící už nikoliv.
Evergreenem, který se pravidelně tu a tam v bulvárních médiích opráší, je záměna souhvězdí za znamení. Zde to je ten samý případ. Souhvězdí Střelce sice je opravdu někdy zobrazováno jako kentaur, i když netuším proč, vzhledem k tomu, že na obloze již jednoho kentaura máme, jenže souhvězdí není totéž, co znamení. Po milionté padesáté třetí, a stejně je to marné...

tulačka_gryf » Lješi Ano. Ten příběh má spoustu vrstev. Mytologicky byl Chiron učitel a léčitel, který byl později zraněný, z toho vychází většina jeho definic. Důležité je ovšem to prvotní zranění: odmítnutí rodiči. Chiron byl za to, jaký je, zavržen jak otcem, tak matkou, kteří se ho raději vzdali. Dalším zraněním je jeho rozpolcenost: část božská a část zvířecí, a nikdy nemůže žádná strana zvítězit. Sebeodmítání, "nejsi dost". Chiron ovšem, na rozdíl od jiných kentaurů, svoji zvířeckost povznesl, pracoval na ni, kultivoval, až by se dalo říci, že jeho božská část zvítězila...až na to, že to nebyl žádný boj "kdo z koho", zvířecí stránku v somě měl úplně normální, nepotlačenou, neodmítanou, jen už nebyla ta hlavní.
Jeho "učení" nebylo ani tak o informacích, ale o zkušenostech...koneckonců neučil žádné filosofy a teoretiky, ale hrdiny, to znamená ty, kteří konali.
Až někde úplně na konci stojí jeho fyzické zranění, které ovšem taky není vůbec podstatné, podstatné je totiž to, jak se s ním Chiron srovnal, jak ho přijal jako fakt ve svém životě, byť mu to dělalo velkou bolest a znemožňovalo to jeho práci jako mentora a učitele. A tím, jak se za Prométhea obětoval a vyměnil si to s ním, v tom můžeme vidět i to, jak se smířil se svou smrtelností, konečností, a jak naplnil svůj úděl. V jistém a velmi symbolickém smyslu je Chironským prvkem i Ježíšovo ukřižování, to, jak nesl svou bolest, jak nechal naplnit svůj osud, jak mohl odvolat a zachránit si svůj život.
Astrologicky tudíž Chiron reprezentuje několik vrstev. Místo, kde se cítíme jako "něco, co se nemělo narodit", kde se nepřijímáme v té úplně bazální rovině. Místo, kde jsme rozpolceni mezi tím, co by chtělo naše tělo a naše boží složka. Místo, kde se učíme na základě přímé zkušenosti a převážně v těle a v psychice (v podstatě přímo tam, kde se psychika a tělo spojují, což mi dává astrologicky celkem jednoznačně Pannu). No a pak to ukazuje na naši ránu, ale víc ve smyslu, jak s ní nakládáme, co se v nás odehrává poté, jestli nás ona bolest mění. Pokud by ono zranění v sobě zároveň nemělo možnost uzdravení, pak by to ztrácelo smysl. Uzdravení ovšem neznamená, že rána nebo jizva zmizí, ale že se rána konečně zacelí a z jizvy se stane místo zkušenosti, ze kterého pak můžeme čerpat, kterému se už nemusíme ze strachu nebo kvůli připomínající bolesti vyhýbat.

cimi » tulačka_gryf Taky jsem svého času chirona studovala, ale v souvislosti s lilith.
A ten příběh vnímám dost jinak.
Cheirón byl synem krona/saturna (který své děti polykal, ale zde nejspíš necítil ohrožení) a Philyry, která byla jeho podobou natolik zděšená, že požádala bohy ať ji promění v něco jiného. (Klasický příběh “znásilnění” - v okamžiku početí se proměnila v koně, on také, aby ji obelstil ^^ )

U Apollóna se tuším octl tak, že ten mezitím hledal svého syna a nalezl Cheiróna.
Cheirón se naučil vše od Apollóna a posléze i on učil co se naučil. Ano učil hrdiny - tedy elitu. Tady vidím jasnou symboliku jupitera směřovat k výšinám a tomu božskému. Dokonce za odměnu získává jako dar nesmrtelnost.
Paradoxně právě Cheironův žák je ten který mu způsobuje nevyléčitelné zranění - jedem z hydry (kterou já osobně vnímám jako lilith která vždy tak trochu odkazuje na původ) a taky to dá říct i tak, že Apollonovo učení Cheirona “otrávilo”.
Právě toto zranění vrací Cheirona do těla a k přehodnocení svého života. Neustále a urputně připomíná rozhodnutí které možná (určitě) nebylo jeho - vstoupit do světa bohů - nesmrtelnosti aniž by přijal svůj skutečný původ.
Krásnou symbolikou je i výměna s Prometheem, který je dalším silným archetypem lidské nevědomosti (jak to tedy vnímám já). Ten poté prožije podobná muka právě kvůli této “nesmrtelnosti”, která není, pokud není vědomé, “požehnáním”. Zatímco pro Cheiróna byla požehnáním smrt, Prométheus si své připoutání k “hmotě” (lstí) nosí s sebou na prstenu.

Myslím že Cheiron je na určité rovině symbolem propojování světů vyššího a nižšího. Ne “buď a nebo” a “nýbrž ale i”. I jeho podoba o tom mluví: propojení zvířecího a lidského. Je to princip který se hodně týká znamení střelce a přehnaných ideálů jupiterských…
Jestli vnímám nějaké propojení se znamením panny pak je to trpělivost, poslušnost, schopnost pečovat a sloužit, vnímání těla, význam detailu pro celek, a vliv celku na detail…apod…