Vždykdyž mám smutek na dušiutíkám do dílny...kde mé vize se suší Visí si tam na ramínkua já čekám na tu chvilku,až mě osloví..Myšlenka,dílo,kdo to ví?Já sama nemám zdáníco líhne se mi v srdci,v hlavě,a z nenadánínápad mám...Nemyslím...jen tvořím,nemám potuchy..co to bude?co vypadne mi nyní z pod ruky?Někdy je to tvář,a z hlíny hledí smutné oči...jindy koberec,někdy jsou to šaty,nebo slova,jež ve víru lásky se točí...Bože..Bože, kdo já jsem?Sama sebe hledámSama sebe neznámJak mohu se sebou žít?Jak mohu sama sebe pochopit?Bože?Proč nedal jsi mi do vínkuaspoň jednu vzpomínku.Jenom jedna jedináať vím,čím jsem Ti povinná,ať odevzdám Ti své srdce,a více již nehledám...Mám pocit,že mé rucestaré jsoua více již nezvládnou...Proč pouze s emocemi máme vize a při rozedněnínám dílo pod rukama roste...Bože,ptám se Tě neustáleptám se Tě, již po sté...Neodpovídáš...tajíš si svá slova...a já...ovečka tvá...mám Ti věřit znova a znova?Věřím Ti...prosím,nenech mě samotnou..má vize ve mě bují...dej mi radost,ať život vdechnu jí...a má emoce stane se svobodnou...
alassea
Netvoríš ty to tvorí večnosť ty dávaš svoju jedinečnosť a lásku,túžby,náreky... vždy to tak bolo - bude naveky že tvoje ruky požičiavaš že tvoje city do hry dávaš a Boh ti dáva za to krásu je to jak zastavenie času
ten pocit poznám mám ho tiež a preto mi tak ...rozumieš
Piháček
» alassea
Viděla jsem ta tvá díla... dech se mi tajil slunečnice žila... nebo slunce? co já vím... dáváš život hlíně, to vidno je... hlína ve Tvých rukách žije mazlíš se s ní... a hlína Tě za to miluje...
Ty krásná jsi, Beo, jak lístek růže Ty krásná jsi a to jen Bůh za to může....