Predstavte si pavouka, ktery prave vynalozil spoustu casu, usili a energie, kdyz zrovna dostavel velkolepe pavucinove dilo, postavi si na kavu s pocitem dobre odvedene prace, a vy prijdete a jednim mavnutim kostete mu to znicite. Jak se asi tak k tomu ten pavouk postavi? Zacne lamentovat, ze s tim vubec ztracel cas, nebo se sebere a bez mrknuti oka zacne znovu?
Cimz se dostavam k pointe. Mate nekdo vycitky, znicit pavoukovi pavucinu, kdyz si ji ve vasem domove postavi na nevhodnem miste?
K příspěvku je přiložený obrázek, který se zobrazí pouze přihlášeným uživatlům.
(Přihlásit)
Svá štírka
Nikdy jsem nad tím takhle nepřemýšlela. Když jsem byla malá, každý pavouk mi vadil a pokaždé hysterický záchvat jako . Teď už nehysterčím, s malýma už bydlím v klidu, ale ty větší stěhuji pryč. Asi moje fóbie vznikla v malé kadibudce u babičky. Babička zasedla cokoliv a nevadilo jí to. Já se můžu po.... než se odhodlám a sednu. Ale to už je na jinou diskuzi.