Jako Kristus není tím, kdo tvoří církev, tak i ti jiní, vůdci, myslitelé, mystici, nejsou ti, kdo tvoří společenství. Ne, není pravda, že se jich to netýká, ale díky nim se odráží na nás ostatní dualita a jiné vrstvy světa, tzn ani tady nelze jinak, než zcela přijmout zodpovědnost za vše, co to v nás probouzí. Tak tedy následuj jen jednoho průvodce. Jen jednoho ty.
—————
Pokud okusíš život v sektách, naučíš se nemít potřebu si tímto něco vnitřního nahrazovat a začneš si odpovědi a zkušenosti šít přímo na míru. V těch světech vyrostou ti anténky na vnímání energií a zjistíš, že stejně jako jinde se i tady odehrávají hry a my do nich můžeme vědomě nebo nevědomě vstupovat. Ale mě netáhnou vzory. Táhne mě ticho. Táhne mě pravda a Bůh. To "nehmatatelný" "neviditelný" "neslyšitelný" cosi. Vnitřní síla a odpovědi, který mi nemůže nikdo dát. To co je možné jen prožít. V komkoli, kdekoli, kdykoli…
————
Důvěra a respekt se odehrávají na nejcitlivějších, nejniternějších, nejtěsnějších rovinách. Spouští šílené množství vnitřní procesů a proměn úplně tam hluboko uvnitř a vnímání sebe sama paralelně, trojedině - jako neschopnou matku, ublížené dítě i jako moudré vyšší já…a to jen na základě naprosté změny komunikace - ve které omg a halelujah - rozhodnout se pozvat k naprosté plnohodnotné spoluúčasti toho druhého a zcela ho vnímat, přijmout, respektovat (téma kontroly a selhání) Zralá komunikace je velká bolest toho, co se vyplavuje ven a co je rozhodnuto nechat odevzdávat.
———
Pláču nad tím, v jaké tvrdosti jsem dosud žila. A současně s tím, jak jsem začala měknout a dávat prostor, jsem se rázem ocitla na ostří hrany dvou světů. Uvědomění zavřeného srdce jako obranu před zlozvykem vnímat lásku pouze destruktivně, čtvrtí na kostičky, s pocitem, že mi hrábne. Mám pocit, že lžu vším co jsem se naučila a mám odpor se přijmout i taková jaká jsem teď. Je to nevyhnutelné... Na jisté rovině jsem sama se sebou upsala dohodu, že už nikdy nebudu milovat. Poslední zastávka - paradox je uvolnit se do toho, že bych mohla takovou dohodu zradit - je to totiž krajně nebezpečné ^^
————
Ten slepák, to bylo první, co na mě vykouklo tak opatrně a něžně prosím se sebou ale z toho co píšeš, to asi už stejně víš….