Z tiché dálky se zaskde konce trápení věžozývá ten dávný hlasnavíc i žena říká běžMěl bych se vydats odpuštěním na schodyruku rukou spoutatskočit z věže do vodybarva lásky jako tušz letopisů umytáteď měl by střelit mužžena je už nabitá.Stále tomu nevěřímnezvládnu to vzdátvystřelím do peřinza oba se budu prátMiloval jsem do koncepovolám katashořel průkaz milencezůstane tátaBohužel to nestačíprorostla mi tělemjemně mi ji vytlačíze snů pouze dělem
bojka-new
Odpustit a pochopit to chce někdy velký cit, taky sílu odejít. Někdy síly nestačí musíš slzu zatlačit. Zapomenout nemusíš když to půjde odpustíš.