Nikomu to nevnucuju , dívám se na společnost jakoby z oběžné dráhy , zvrchu.
Co vidím - za mě není ani tak problém Covid nebo očkování. Nejzhoubnější lidský nádor je pohříchu - INTERNET.
Zkuste si ho ze svého života odečíst. Jak bychom žili , kdyby neexistoval? No já to pamatuju , lépe. I když...
Já taky - jo? Mám chytrou televizi a jsem muzikant. Přijdu kvůli koncertu o důležitej fotbal nebo hokej , ale přijdu dom a zmáčknu červené tlačítko a už mi to běží ze záznamu. Fantazie.
Hvízdá mi po Covidu v uších? Nulový problém , na usínání si pustím ne telce v youtube besedu Jiřího Grygara o vesmíru a spím , jak nemluvňátko. Fantazie. Pokrok.
A přijdu na sociální síť. Do komunity. (Já teda jen tady a na fcb). A máš najednou něco , jako vzkazník. A v něm intimitu...skvělý. Fantazie.
Mám v pokoji na obrazovce své hudební vzory. Od nich se učím hrát , kliknu na kolečko , sólo si zpomalím a okopíruju detailně.Úžasný.
Ale zároveň si vemte , jak neskutečně ta skládka všeho dohromady - diamantů i rozkládajících se mrtvol ovlivňuje naše myšlení a co to s námi udělalo. Jsme matrixoví degeneráti. NAvíc - je neskutečný , kolik emocí lidé vypouští ven - jedovatých mnohdy , přičemž defacto to dělají jen z nudy.
Všechno je dnes hned. Ale tudíž je pryč trpělivost. Pravdu málokdo umí rozlišit, spíše si nechá vnutit cizí konstrukt, je to pohodlný. (tady teda musím říct , obdivuju streemy Zvědátorů , Iluminátora - tehdy si říkám , že ještě s námi není tak zle). Menšina totiž má v matrixu úplně stejnou mediální sílu , spíš větší , protože ona křičí, řve nám do ksichtu hámotiny ! Vyhazuje do luftu cokoli takovým způsobem , aby když už moudrého nepřesvědčí tak aby ho alespoň rozhodila.
Lidi dneška ničej dvě věci. To , že povinují univerzum aby jim dopřálo pohodlí v luxusu a matrix. Z hlediska vědy a výzkumu jsem byl vždycky optimista. Ale internet nás těžce válcuje. Zotročil nás a předělal v takový hydry.
cimi
Před pár dny jsem byla pomáhat na Jižní Moravě a asi od té doby jsem se rozpůlila...cítím o to víc, že být tam kde být nemám a nebýt tam, kde být mám, mě dělá mrtvou... Prostě život se děje jinde a jinak a já teď ztrácím energii tady, abych nějak ventilovala to, co jsem prožila tam, kde ten život je a to, co se stejně slovy předat nedá...
jj...internet nás těžce válcuje...ale někdy se i hodí...