Lupi (* 29.5.1953)
Žena
Nedivím se mu, že má strach; žijeme v době téměř absolutní kontroly a nekontrolovanost/nekontrolovatelnost prostě vzbuzuje hrůzu.
Když jsem si pořídila toho mého báječného čtvrtvlka, zjistila jsem, že taky bojuju se strachem. Ne nějak dramaticky - ale bojuju. A to je hodné a báječné zvíře, laskavá duše.....ale ta divokost v ní je. Ta samostatnost a potřeba vlastního rozhodování.
Čili se mu nedivím - přesto doufám, že se mu povede popustit.
Had vlevo = kudalíní ze ženské strany = zase volání po uvolnění kontroly. A něco v něm to chce hodně, hodně moc, vypadá to na dost živelnou potřebu, když se až zakousl a PUSTIL JED, což bych četla jako "ne, mně se prostě nezbavíš, dělej s tím něco!"
Že se nechtěl prát s vlkem, no to udělal dobře

S vlkem se potřeba domluvit, ne se s ním prát.
Pořád jen přemítám, co to bylo, ta kolize hada s vlkem......jako by tím, že zahodí hada, udělal čáru přes rozpočet i vlastní (jednoznačně vlastní) potřebě rozhodování.
Mmch, když se zdá sen jakoby mně (prožívám to jako já) prý se jedná o stanovisko ega jako takového a všechny ostatní složky tam pak hrajou druhé housle.