Měli jsme odvahu jít, bylo létoze stodol voněla láska, ptačí zpěvDnes už se stydím i za úsměvstáda ovcí v krajině, zvýšila tempo požírání travJsme malí si a stárneme dnemNocí ne, nocí chodí pravdaV naší schránce za humnyzůstal korespondenční lístekHlavu vzhůru! Křičím si do krokujsi jinde, není léto, je mráz...Spát půjdu se skloněnou hlavous nadějí, že uslyším náš sen!